Thor: Zabiják bohů - Příjemná akční jednohubka

27.07.2022

Původně jsem chtěl začít recenzi menší rýpavou poznámkou ohledně nejnovějšího snímku s bohem hromu Thor: Láska jako hrom. Nakonec jsem se ale rozhodl to neudělat, protože by můj „vtip“ nemusel být správně pochopen, stejně jako se stalo Taikovi Waititimu, který se pokusil ve svém nejnovějším filmovém počinu tento komiks zadaptovat. 

Vtípky ovšem stranou. Dnes tu jsme kvůli komiksu, který u nás v Česku vydalo Nakladatelství CREW a přináší nám jej ve formě Legend Marvelu. Což znamená - pevná vazba, kvalitní papír a menší bonus v podobě alternativních obálek, které naleznete po dočtení příběhu. Z hlediska zpracování nemám komiksu co vytknout, platí v podstatě to, co jsem napsal v poslední větě, a pokud jste i sběratelé komiksů, tak věřím, že vám zrovna tenhle v knihovničce krásně zapadne.


O scénář se postaral Jason Aaron, což je v současném světě komiksů asi jedno z nejznámějších jmen. U nás v Česku jsme už měli možnost přečíst si jeho jiná díla než jen Thora. Momentálně mu vychází série Avengers, měli jsme tu Doctora Strange, nebo Punisher MAX, ale mohli jsme také přičuchnout k jeho více osobitější sérii, jíž jsou Skalpy, která pro mě vítězí i v případě, pokud bych vám měl od něj osobně doporučit jedinou komiksovou sérii.

Nicméně troufám si tvrdit, že právě díky Thorovi je Jason Aaron tak známý scénárista. Přeci jenom tuhle postavu psal od roku 2012 až do roku 2019, kdy to zakončil eventem War of the Realms, což je opět komiks, který si můžete přečíst i v češtině. A za tu dobu s Thorem provedl všechny ty známé novoty, o kterých jste už nejspíš slyšeli, pokud se aspoň trošku zajímáte o Marvel. To znamená: Jane Foster jako Thor, série Unworthy Thor, nebo záporák Gorr, Řezník bohů. Tohle všechno pochází od Aarona a předmětem dnešní recenze je právě komiks, kdy Aaron s Thorem začal a vymyslel mu právě již zmíněného záporáka Gorra, který se taktéž objevil v novém filmu a tak nějak nepřímo způsobil, že Thor přestal být hoden Mjölniru.

Pokud byste se náhodou báli, že byste před tímhle museli něco s Thorem přečíst, tak vám s klidným srdcem mohu říct, že tenhle příběh krásně funguje sám za sebe a nemusíte mít s Thorem načteného prakticky nic.

Děj se odehrává ve třech časových linkách - přítomnost, minulost a budoucnost. Stručně prozradím, že Thor v současnosti po jisté akci zjišťuje, že na jednom světě nejsou žádní bohové. Když se to vydá prošetřit, tak zjistí, že již několik století jsou tamější bohové po smrti a po nasbírání pár usvědčujících stop mu dojde, že se nejspíš vrátil Gorr. Z toho, co jste si právě přečetli jste asi jasně usoudili, že Thor se s Gorrem zná už z dřívějška a díky tomu právě přijde do hry dějová linka z minulosti, která mapuje jejich první střet. O lince z budoucnosti pomlčím, protože tam už přicházejí spoilery, což celkově platí i o zbytku děje.

Když už jsem nakousl Gorra, sluší se říct, že svou reputaci má naprosto oprávněně. Gorr v tomhle příběhu má, stejně jako ve filmu, motivaci zabít všechny bohy, co v kosmu existují. Důvod k tomu má oprávněný, bohové ho zklamali i přes to, že se snažil k nim neustále modlit a uctívat je. Jeho život a ani život jeho rodiny však díky tomu nebyl o nic lehčí a tak si jednoho dne řekl, že se zříká jakéhokoliv uctívání a pak díky zvláštní náhodě dostane prostředek k tomu, aby se jim všem mohl pomstít. Jason Aaron díky tomu také otevírá ve svém příběhu témata, která se celkově točí okolo toho, zda se vůbec vyplatí v nějaké bohy věřit a zda by přeci jen nebylo lepší, kdyby vůbec neexistovali.

Bohužel, tohle je v komiksu nehezká dvojsečná zbraň, protože i přes to, jak dobrý nápad to je, tak s ním Aaron nepracuje úplně dostatečně. Pochopitelně se díky tomu nabízí střet ideologií. Máme Gorra, který si s bohy zažil své a je celkem pochopitelné proč dělá to, co dělá. Ale pak tady máme Thora, který je bůh, takže je celkem logické, že bude bránit své druhy a bude chtít pomstít mrtvé. Ale nic jiného tam vlastně už není, což je celkem lajdácké, protože díky tomu to akorát potvrzuje, že Gorr má vlastně pravdu a všichni bohové jsou akorát kreténi a neměli by existovat.

Tím se ale právě dostávám k dalším problémům, které jsem osobně při čtení měl. 

Thor celkově nemá na tuhle problematiku vlastní názor a vystupuje jen jako rozhněvaný bůh, ženoucí se za pomstou a ani jednou během jeho střetů s Gorrem nedojde k žádné výměně názorů, k žádné bitvě ideologií, a díky tomu nemáme moc šanci jakkoliv s Thorem a jeho ztrátou soucítit. To je vlastně další věc. V tomhle příběhu se objevuje jen a pouze Thor a žádný jiný z asgardských bohů se zde neukáže. To je opět škoda, ať už z důvodu, že nezjistíme, jak je na tom Thor vztahově s ostatními bohy, jeho přáteli nebo s jeho milovanými. 

O kresbu se postarali dva umělci. Jeden z nich je Esad Ribić, který až na jedno číslo, obsažené i v knize, nakreslil celý tenhle příběh. A je na co se koukat, jeho styl mi hodně sednul. Dovolím si ale vytknout finální akční sekvenci, která je hodně psaná jako severská báj, přílišnou zmatenost. Samozřejmě jsou tam naprosto boží dvojstránky nebo nějaký nádherný panel, kdy můžete vidět, jak si s tím Ribić vyhrál, ale bohužel se tam našly jisté nedostatky v samotném ztvárnění akce. Jedno číslo si zde nakreslil i Jackson Guice a ten volí spíš mainstreamový styl, který hodně připomíná klasické marvelácké kousky. Je to tady jenom na jedno číslo, kdy se příběh víc soustředí na Gorrův origin a nijak zvlášť mě to nevytrhlo z ponoření do příběhu, takže za mě ilustrace taková příjemná klasika.


Závěrečné hodnocení...

 ... je hodně velký oříšek. Thor: Zabiják bohů je hodně fajn jednohubka na rychlé přečtení. Má v sobě nádhernou kresbu, skvělého záporáka a spousty dobrých nápadů, ale ty následně nejsou využity do maximálně možného potenciálu. Thor jako postava zde spíše hýbe dějem než aby se někam jako charakter posunul a totéž platí i o jeho vztazích, protože tady vlastně žádné ani nejsou. Jednoduše je to příjemná oddechovka na chvíli volna.

7/10

Autor recenze - Šmudla
Vydáno - Červen 2022 (Nakladatelství CREW)


Nejnovější články

Přečtěte si jako první, co je nového

V blízké budoucnosti vypukne občanská válka mezi autoritářskou vládou Spojených států a různými secesionistickými hnutími. Známý válečný fotograf Lee Smith zachrání začínající fotoreportérku Jessie před sebevražedným bombovým útokem v New Yorku. Tím začíná celý příběh, který je... o čem vlastně příběh je? Jedná se o politické vyjádření,...

S klepajícími se prsty datluji tyto dojmy ihned po novinářské projekci. Pokračování filmu, který označuji za jedno z předních sci-fi dékady, byť ne každý se mnou souhlasí. Pomalé tempo leckoho odradí, leckdo namítne, že je Duna nabubřelá a působí jako velký trailer na pokračování. Jaké jsou tedy moje pocity ze dvojky?

Je to už nějaký ten pátek, kdy Bohemian Rhapsody roztrhlo pytel s novou vlnou mainstreamových filmů o slavných hudebních legendách. Ke Queenům se přidal Eltonův Rocketman, Whitney Houston s I Wanna Dance With Somebody, zanedlouho se k nim přidá Michael Jackson... A to zdaleka nebude vše.

Dokumentární filmy podle velmi silných skutečných událostí to mají často u diváků o něco jednodušší. Příběh Nicholase Wintona v tomhle ohledu není výjimkou. Ačkoliv má totiž samotné zpracování určité nedostatky, výsledný zážitek je natolik emotivní, že je zvládá z velké části přebít.