Duna (Druhá část): Zahraniční recenze nelhaly, tohle je masterpiece!

S klepajícími se prsty datluji tyto dojmy ihned po novinářské projekci. Pokračování filmu, který označuji za jedno z předních sci-fi dékady, byť ne každý se mnou souhlasí. Pomalé tempo leckoho odradí, leckdo namítne, že je Duna nabubřelá a působí jako velký trailer na pokračování. Jaké jsou tedy moje pocity ze dvojky?

Mám pocit, jako bych byl svědkem filmové historie. Už vím, jak se lidé cítili na projekci 2001: Vesmírná odysea, jak se cítili při putování Lawrence z Arabie. Takový film se vší jeho hloubkou se vidí skutečně jednou za generaci a zahraniční kritici nepřeháněli v jediném slově.

Duna 2 je ještě mnohem komplexnější, větší, dravější, akčnější a lépe napsaná. Na tom filmu se nedá najít chyba, je to dokonalá vycizelovaná filmařina. Denis Villeneuve do vás tlačí hektolitry emocí a herci hrají jako o život. Celý film jede na vlně urgentnosti, agrese, velkoleposti.

Všechno, se vší vážností , je v naprostém „peaku“ toho, co se dalo s touto látkou udělat. Chválit mohu každou jednotlivou scénu, každého jednotlivého herce. Jsou tu momenty, které berou dech. První krůčky Paula, jak se snaží seznámit s kulturou Fremenů, jsou jsou velkolepé a iniciační rituály... tady nelze použít jiné slovo než epické. Dechberoucí emotivní chvilky střídá hrůza a děs, někdy melancholie a naděje. Občas máte i chvíle, jako když se díváte znovu na Pána prstenů. A to ještě k tomu druhý díl Duny nejsou žádné Dvě věže, toto je přinejmenším Návrat krále.

Timothée je neuvěřitelnej, ten kluk se řadí naprosto právem mezi velikány typu Al Pacino, O'Toole, Marlon Brando. To charisma a respekt, který si tu na plátně vyprošuje, to se musí vidět!

Duna, tak jak ji Denis natočil, je vrchol sci-fi žánru. Vedle scén, kde například vykresluje Harkonneny, vypadá nástup Darth Vadera jako z nějakého filmu pro děti. Vzbuzují zde až animální hrůzu a respekt. Fantasy knihy jako Duna se píší, abychom jako lidi reflektovali své obavy z lidské podstaty, z různých ideologií a toho, co budoucnost přinese a čeho jsou lidé schopni. Je to podstata vyprávění příběhů a já tuto podstatu procítil dnes se vší jeho hloubkou, v každé scéně, v každém záběru, v každé postavě.

Shrnutí

Momentálně k tomu ani nemám co víc napsat. Duna: Druhá část je bezesporu jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděl. Pokud člověk má cit a vnímá, pokud uvažuje o světě kolem sebe, tak pokud toto v kině zažije, nemůže být nijak zklamaný. Ten film je tak velký, že zapomenete, že se díváte na film, je to imerzivní, transcendentální zkušenost. Neumím si představit kdo, snad mimo Kubricka, někdy v životě prokázal schopnost natočit něco tak komplexního. Masterpiece. Nemohu se dočkat, až to uvidí moji blízcí a budu o tom s nimi vášnivě diskutovat.

Autor recenze – Wade Wright