Pokud někdo čekal, že Kocour v botách: Poslední přání okamžitě odstartuje novou éru studia Dreamworks, jejich nejnovější počin ho urychleně vrátí do reality.

Krakenteena Ruby je totiž skrz naskrz generickou podívanou, která nabízí nespočet už viděných motivů. Ty navíc nedokáže zajímavěji prodat divákovi a ve výsledku často nezvládá ani to nejzákladnější – bavit.

Ruby Gillmanová je obyčejná teenagerka. Bydlí se svou rodinou v přímořském městečku, chodí do školy, má partu kamarádů a chce jít na rande s jedním spolužákem. Přesto má pocit, že do kolektivu nezapadá. Jednak za to může její modrá pleť (což překvapivě nikomu nepřijde divné) a také fakt, že jí rodiče zakazují přibližovat se ke slané vodě. Když však jednoho dne spadne do moře, zvětší se a narostou jí chapadla. Díky tomu zjistí, že pochází ze starobylé generace krakenů, kteří ochraňují oceán před zákeřnými mořskými vílami. Jedna z nich, Chelsea, se začne s Ruby ve škole kamarádit. Nečekané přátelství může mít dopad na osud celého světového oceánu.

Příběhová kostra je dost jednoduchá – Ruby se musí naučit ovládat své schopnosti a pomoct zastavit zlo. Film se věnuje konfliktu rodičů s dětmi, které si chtějí hledat svou cestu, a zároveň řeší důležitost přijmutí sebe sama, pokud chce člověk kamkoliv zapadnout. Zajímavá, ovšem nespočetněkrát ohraná témata. V 90minutové stopáži se toho tvůrci navíc snaží pojmout tolik, že se ničemu nestíhají věnovat do větší hloubky, kvůli čemuž trpí postavy i samotný děj. Úvod je jako vystřižený ze středoškolské romantické komedie, následně se přejde k rodinnému dramatu a na něj naváže skoro až superhrdinská tréninková montáž. To vše během zhruba hodiny. Tahle zrychlená cesta dost kazí dojem ze závěrečného souboje, jenž tak ani nepůsobí jako zasloužené vyvrcholení.

Trailery lákaly především na změnu tradičního pohledu na mytologii. Krakeni, obří děsivá stvoření, jsou zde těmi hodnými, zatímco půvabné mořské víly znamenají hrozbu. Zajímavý nápad a nabízelo se třeba lehké kopnutí do slavné Disneyho pohádky, která se nedávno dočkala remaku. Jenže film nakonec z konceptu nedokáže vytěžit víc, a kdyby na onu změnu nějaká postava každých pár minut neupozornila, málokdo se nad ní vůbec pozastaví, protože je naprosto irelevantní.

Začátek přitom naznačí určitý potenciál. Nechybí třeba vtipné narážky na sociální sítě či streamovací platformy, což působí dost svěže. Atmosféra blížícího se maturitního plesu, který se má konat na lodi, působí také lákavě vzhledem ke schopnostem hlavní hrdinky. Jenže roztěkanost snímku jakékoliv nápady upozaďuje, hlavně aby se co nejrychleji přešlo do další lokace. Stejně tak jakákoliv snaha o osobnější přístup nemá šanci fungovat, jelikož si postavy vymění stěží pár dialogů. Přesto finále víceméně uspokojivě uzavře hlavní dějovou linku, byť moc emocí vyvolat nedokáže.

Ruby je naštěstí sympatická a jako jediná si projde alespoň nějakým vývojem. Chelsea si zase velmi dobře pohrává s diváckým očekáváním, nabídne docela zdařilý zvrat a po většinu času okolo ní panuje určitá nejistota, jaký vliv na zápletku bude mít. Zbytek osazenstva nicméně působí buď zbytečně nebo otravně, v horším případě obojí najednou. Zdaleka nejhorší v tomto ohledu je strýček, jenž se stará o pravidelnou dávku „vtipů", ale většinou působí spíše trapně. Nebýt něj, humor by byl docela fajn, i když opravdu zdařilých fórů není mnoho, což však může být i vinou dabingu.

Z hlediska animace snímek neurazí ani nenadchne. Rozhodně nemá tak stylový vizuál jako už zmíněný druhý Kocour v botách. Na druhou stranu modely lidí i příšer vypadají obstojně a zrovna tento aspekt celkově příliš kritiky nezasluhuje.

Krakenteena Ruby tak není moc zdařilým projektem. Vizuálem oproti konkurenci nijak nevyčnívá a nenabízí ani originální zápletku. Co hůř, kvůli svému tempu je strašně nesoustředěná, takže nezvládá pořádně dotáhnout načrtnuté linky a působí spíše úmorně. Cílovou skupinou jsou bezesporu děti, ale těžko říct, jestli je tenhle slepenec všeho možného osloví.

Autor recenze - Steven47

Nejnovější články

Přečtěte si jako první, co je nového