Ve čtvrtek v našich kinech odstartoval dlouho očekávaný snímek Alice Nellis - Buko. Jak si získal naše srdce, a proč se na něj vyplatí jít do kina?

Na úvod je vhodné říct, že Buko rozhodně nepatří do skupiny tradičně hloupých českých komedií, které se na nás každoročně valí ze všech stran. Pár komediálních scén v něm najdete, ale všechno je podáno tak milým a neagresivním způsobem, že se v jeho průběhu nebudete cítit otráveni a v daných situacích se budete spokojeně usmívat. A to i v případě hlasově řízeného asistenta Kate, který jako jediný působí v celém filmu trochu nepatřičně, ale ve finále si svou existenci zvládá docela solidně obhájit.

Alice Nellis se totiž v Bukovi snaží připomenout, že „život je krásný, i když třeba někdy na první pohled až tak krásný nevypadá", což se jí daří perfektně. Z jejího posledního snímku totiž sálá neskutečně pozitivní energie, která staví na nádherném prostředí českého venkova, zkušených hereckých výkonech a věrohodném vyjádření vztahu mezi člověkem a zvířetem.

Scénář samozřejmě sází na to, že divákovi postupně představí různorodou skupinku postav, které mají ke koním svůj vlastní a mnohdy velmi odlišný přístup. Ať už se jedná o zpočátku skeptickou hlavní hrdinku v podání Anny Cónové, autistickou Terezku ztvárněnou Martou Issovou nebo zkušeného souseda Martina Kubačáka. Ale dělá tak naprosto přirozeně bez sebemenšího náznaku křeče. Protože cesta k pochopení zvířecí duše je v některých případech jednoduše komplikovanější než v jiných. A přesně na tomto kontrastu Buko staví.

I proto tady nebudu dnes rozebírat jednotlivé herecké výkony, protože z projevu všech zúčastněných bylo na cítit, že tohle je film, který dělají s láskou a dávají mu naprosté maximum. Co na tom, že obsahově se nejedná o nic „nového" nebo „převratného". To všechno jde totiž stranou, když vznikne naprosto funkční projekt, který vás uvnitř „zahřeje" a dokáže, že nevznikl jen tak pro nic za nic. A přesně takový pocit jsem po skončení projekce z Buka měl.

S klidem ho tak můžu doporučit skoro všem věkovým skupinám, které mají v plánu vyrazit do kina, zapomenout na starosti běžných dní a odpočinout si. Jsem sice přesvědčen, že ti nejmladší si v tomto příběhu nenajdou tolik jako dospělý divák, ale v tom bych neviděl zas takový problém.

Ve finále tak už druhým týdnem marně hledám, co bych týmu kolem Alice Nellis vytknul. Protože technicky se jedná o prakticky bezchybný počin, který sice na první pohled může působit velmi jednoduše, ale zároveň dokáže divákovi předat přesně to, co si tvůrci přáli.

A to je v českém filmu docela vzácné...

Hodnocení - 80 %

Autor recenze - Nevka

Nejnovější recenze

Přečtěte si jako první, co je nového