Do kin příští týden vstoupí hvězdami našlapaná novinka Asteroid City. Jak se nám její projekce v redakci líbila?

Wade

V posledních pár letech se mi Andersonův styl začíná okoukávat. Podobně jako u Tima Burtona mi přijde, že ty filmy vás už moc nedokáží překvapit. Vždy se jedná o fajn podívanou, která má svůj humor, velmi rychle uteče, překvapí obsazením, „vyflexí" svůj typický styl a pak skončí. Ve všech případech jsem si u toho však zvládl najít něco navíc.

Isle of Dogs – téma a animace, Moonrise Kingdom – poetika postav, French Dispatch – hraní si s formáty a posouvání stylu na jeho pomyslný strop (tohle mi jako jednomu z mála překvapivě sedlo, kvůli čemuž ten film hodně hájím), Grandhotel Budapešť – super scénář a postavy. Ačkoliv mě to s každým dalším filmem bavilo méně a méně, každý z nich měl pro mě nějaké opodstatnění. Asteroid City je však úplně prvním, který mě kompletně minul.

I přesto, že je všechno vizuálně a barevně opravdu vypiplané (i když ne tak odvázané jako French Dispatch), dokáže Wes místy šikovně zobrazit situace v reálném světě (Covid) a každý si tam čas od času najde něco „svého" (Scarlett Johansson a Jason Schwartzman jsou top). Ten film je celkově dost o ničem a vlastně vám nic podstatného nepředá. Není to navíc ani zábavnější než jiné „andersonovky", není to nijak revoluční a není to tak dobré. Možná bych zašel tak daleko a řekl, že je to prázdné. Naštěstí však můžu říct, že to aspoň není tak nabubřelé jako třeba filmy od Aronofskeho.

Pokud nejste nějaký Wesův hardcore fan, za mě asi klidně můžete kino vynechat.

P.S.: Zatímco barvy v traileru mi připadaly takové nic moc, po set designu a kostýmech můžu s klidem říct, že to v kině všechno krásně vynikne a dobře se na to kouká.

Nevka

Přiznám se bez mučení, co se týká filmů Wese Andersona, mám značné mezery. Dost mě to mrzí, protože pokaždé, když mám chuť si od něj něco pustit, spustí se řetězec neočekávatelných situací, který způsobí, že to zase odložím na „někdy" příště. Grandhotel Budapešť jsem tak sice viděl shodou šťastných okolností dvakrát, ale jinak nic. Nepopsaný list. Což je možná v tomto případě (a formátu prvních reakcí) výhoda.

Zatímco Wade viděl od Wese skoro všechno, já jsem šel do kina s čistou hlavou, což se nakonec ukázalo jako výhoda. Minimálně co se výsledného dojmu týče. Jsem proto přesvědčený, že recenze a reakce na Asteroid City bude možné rozdělit do dvou hlavních názorových skupin. Pokud máte nakoukáno, budete velmi pravděpodobně zklamáni tím, jak se ty filmy postupně tematicky opakují a jednotlivé motivy jsou tentokrát vykresleny mnohem povrchněji, než je podle všeho běžné. To zcela logicky povede k tomu, že z kina nebudete odcházet spokojeni.

Pak jsem tady já, případ číslo dvě. Ač souhlasím s tím, že vám Asteroid City moc převratných myšlenek nepředá, bavil jsem se od začátku do konce. Humor mi sedl na výbornou, kamera je nádherná, herecké výkony fantastické a celkově jsem si při sledování toho všeho připadal hrozně v pohodě. Prostě ten typ „feel good" filmu, u kterého si každou minutu říkáte, že snad ještě nebude konec.

A jestli bych doporučil návštěvu kina? Já sám určitě. Jen musíte zvážit, jak velký vztah k Wesovi a jeho filmům máte…

Nejnovější články

Přečtěte si jako první, co je nového