Supro: Kolik byste byli ochotní zaplatit, abyste se stali superhrdinou?

Sotva jsem dala z ruky Zázraka a Pružinu (recenze ZDE), už v ní mám další kousek od českého týmu autorů. Supro tvůrčího tria Štěpánka Jislová (scénář), Viktor Svoboda (kresba) a Martina Fischmeister (koloring) se toho nebojí. Zatímco Zázrak a Pružina svým zpracováním vzdávali hold klasice a komiksům zlaté éry, Supro je novátorské, moderní a zcela korespondující se současnými trendy. Pokud se český rybníček zdál ještě poměrně nedávno pro komiksovou tvorbu příliš malý, teď můžeme s klidem tohle stigma setřást. Něco mi říká, že české autorstvo se teprve rozjíždí...

Tahle barvami hýřící novinka nese podtitul „Hrdinové na dluh“, což se může minimálně prvních několik stran zdát lehce matoucí, ovšem jen do chvíle, kdy pochopíte, jak svět, kterému minimálně na poli marketingu vládne společnost SuproTM, vlastně funguje. Štěpánka Jislová (Klášter Nejsvětějšího srdce, Bez vlasů), která stojí za scénářem téhle 160stránkové pecky, se nijak netají tím, že si pro trochu té inspirace zašla k Watchmanům Alana Moorea a legendární Hvězdné pěchotě (1997). Osobně jsem v průběhu čtení měla pocit, že tu a tam cítím dohled Voughtu z The Boys, onde se mi připomněla Initiative ze Slottových Avengers a celkově jsem měla pocit, že na mě zpoza každého panelu dýchá to nejlepší z nových kousků staré klasiky.

Supro pod taktovkou Nakladatelství CREW spatřilo světlo světa v květnu letošního roku, jedná se tedy skutečně o komiksového benjamínka, troufám si ale tvrdit, že se mezi většími brášky neztratí. Zázrakovi a jeho partě i starším a zkušenějším mentorům sehraného tvůrčího dua Petr Macek a Petr Kopl dýchá na záda jak rozsahem, tak potenciálem. Ačkoli se mnoha čtenářům nejspíš zachce tvrdit, že komiksová tvorba už neumožňuje přinášet příliš nového, domnívám se, že tvůrci Supra na to šli z té správné strany a dokázali, že i ze staré hlíny můžete postavit nového golema. Spoileroví odpůrci, teď je ta správná chvíle, abyste přivřeli očka…

Pokud bych měla Supru něco vytknout, tak je to snad jen absence dvou ze tří autorů na Crweconu 2023, protože takhle všechny mé všetečné otázky schytal chudák Viktor Svoboda. Svérázný sympaťák se záplavou kreslířských potřeb pěkně po ruce pro nás poodhalil něco málo ze samotné tvorby a pomohl nám trochu lépe pochopit podstatu některých postav – včetně toho, kde se tam kruci vzala Natyla. Jedná se o první spolupráci tria Jislová – Svoboda – Fischmeister a začátky společného díla se trochu podobaly zakládání punkové kapely v maminčině garáži. Štěpánka přišla se scénářem, na který nalákala kreslíře Viktora. Barvy mu ale nesvěřili, od toho tu byla Martina. Jakmile se prvotní plány uvedly do chodu a vznikla pevná osnova příběhu, tvůrčí tým už šlapal jako dobře promazaný stroj.

Myšlenka byla jasná: Bude to nové, bude to svěží a bude to lidské. Tak skutečné, jak jen může být. Tak české, jak jen může být. Zajímavým detailem je, že z celého komiksu se nikde doslovně nedozvíte, kde se příběh vlastně odehrává, že jde o Česko napovídají vcelku nenápadné drobnosti (a ne, nemyslím teď česká a počeštěná jména postav). I už zmíněné „využití“ známé youtuberky a influencerky Natálie „Natyly“ Tolarové dává naprostý smysl a po setkání s Viktorem Svobodou se stalo velmi milým detailem majícím přesah. Dnešní doba je bezpochyby dobou influencerů. Co není na netu, to se nestalo. Co nevisí na Insta, jako by nebylo. Nemluvě o tom, že přítomnost skutečné živoucí osoby na stránkách komiksu dává dílu nádech „toho, co by jednou mohlo být“. Kdo ví? Možná Supro není fikcí, ale vizí budoucnosti…

S nonstop dokumentováním i běžných činností se naplno pracuje i v životech hlavních postav. Ohnivá kráska Evelína je jednou z nejoblíbenějších superhrdinek vzešlých z hungergameovské soutěže, v níž ti nejlepší z nejlepších mladých talentů soutěží o balík peněz, který mohou využít dle své volby. Většina z nich volí snadno. Ne však Ida, která je jedinou vítěznou účastnicí soutěže, která peníze použila jinak než ke splnění svého snu stát se superhrdinkou. Ida s Evelínou tvoří sladce zamilovaný pár, ale samy sebou mohou být právě jen mimo dohled kamer a zvídavé oko fotografů. Ida totiž není úplně Instagram-friendly typ, na rozdíl od oslnivé Evel, která se svým bratrem Teodorem tvoří sehraný tým.

Na to, aby žádná z jeho oveček nepáchala, co nemá (a co není dobré pro byznys), dohlíží ostřížím zrakem jejich romský manažer Iláj. A právě v bodě „dělá, co nemá“ celý příběh začíná a opírá se o něj až do samotného konce. Supro velmi čtivým, svěžím a přirozeným způsobem rozvíjí jak příběh Idy, která se až do jednoho vypjatého okamžiku topí v průměrnosti, protože peníze ze své výhry v soutěži investovala do předem ztraceného boje, tak zároveň odhaluje za barvičkami velmi dobře skrytou prohnilost celé společnosti SuproTM, pro niž jsou superhrdinové pouhým obchodním artiklem a pokud si své superhrdinství nevybojují, mají už jen jednu možnost, jak ho získat. Půjčky jim poskytované, aby mohli svůj superhrdinský potenciál za použití těch správných vědeckých metod odhalit a aktivovat, se podobají smlouvě s ďáblem, u které nikdo (nebo minimálně Teodor) nečetl to drobné písmo pod čarou.

To, co ze začátku vypadalo jako prostý příběh hrdina versus zlá korporace, se stránku po stránce pomalu proměňuje v kombinaci ghostovského odboje proti chladnému kapitalismu, odhalení toho, co znamená být hrdinou pro vás a ty, co vás sledují pouze na sociálních sítích a jejich obrázek o vás samotných utváří to, co do médií pustí váš šéf, a ukázku skutečné lásky a ochoty obětovat pro ni vše, co vám ještě zbylo. Supro čtenáři názorně připomene, že skutečného hrdinu netvoří schopnosti a že to, kdo je padouch, může být matoucí pro všechny zúčastněné.

Ačkoli mnozí mohou tvrdit, že si trojice nováčků na poli komiksové tvorby ukousla příliš velké sousto, dovoluji si tvrdit, že autoři velmi dobře věděli, co dělají. A uměli to udělat správně. Byť v mnoha částech příběhu nebo i v samotných postavách spatřuji celou řadu paralel s již existujícími komiksovými charaktery (Ida vs marvelovský Ghost, Eve vs Human Torch, Iláj vs James Stillwell a další), ani jednou se mi při čtení nechtělo říct:  „fůůůj, vykrádačka!“. A to primárně proto, že Supro žádnou vykrádačkou není. Veskrze inovativně pracuje s již osvědčeným a to, v čem se inspirovalo jinde, přetvoří ve zcela novou verzi, které lze jen obtížně cokoli vytknout. Bonusová „galerie“ v samém závěru je jen sladkou třešničkou na tomhle barevném, lahodném dortu.

Závěrem – Supro se mi, byť jinak preferuji klasiku zlaté éry, neočekávaným způsobem trefilo do vkusu. Je moderní, ale ne překombinované, poplatné době, ale neplní hystericky menšinové škatulky, jen „aby někoho neurazilo“. Vše, co tvůrci použili, je naprosto adekvátní a výborně využité do poslední stránky. Z mého pohledu se jedná o vynikající komiksové dílo, které si z každého trendu bere jen tolik, aby ukázalo, že ne vše, co vypadá dobře na sítích, z vás dělá lepšího člověka i mimo ně. Připomíná, že i ti nejlepší z nás často žijí dva životy – ne proto, že by chtěli, ale proto, že je k tomu okolnosti donutí. Závěr celého omnibusu čtenáře pěkně tvrdě vrátí na začátek, kdy ještě nebyli žádní influenceři a žádná supehrdiny chrlící společnost, a připomene, že to, co dělá člověka člověkem, je zkrátka potřeba vidět na vlastní oči přímo v první linii.

Autorka recenze – Kristýna Mia Vondřichová
V roce 2023 vydalo Nakladatelství CREW