Zázrak a Pružina: Český superhrdinský tým neexi… Jo tak moment!

Ruku na srdce, když se řekne „český komiksový hrdina“, většina z nás se začne ošívat a mumlat něco o Čtyřlístku, v lepším případě o Pérákovi. Česko, byť je domovem mnoha oddaných geeků a fandomerů, není zemí s takříkajíc komiksovou tradicí. Právě tohle zažité stigma se rozhodli poslat do propadliště dějin pánové Petr Macek a Petr Kopl a naservírovali nám kluka v elasťácích a s pláštíkem, který je v Česku doma, a jeho superhrdinské výpady se točí okolo typicky českých záležitostí. Pokud při čtení subjektivnějších recenzí skřípete zuby a za předstíraným kašlem schováváte poznámky o neobjektivnosti, pak na chvíli koukejte jinam, protože tohle bude osobní.

Přiznávám bez mučení, má komiksumilná maličkost je odkojená příběhy ze zlaté éry Timely Comics (chcete-li Marvel) a celkově má slabost pro sešítky z dob dávno minulých. Žádná zápletka z hlubokých padesátek pro mě není dost úsměvná, žádný superhrdinský pláštík není příliš dlouhý a Lenora Moore alias Lavender je cool záporačka. Právě z tohoto důvodu se nejspíš můj názor na Zázraka bude lišit od názorů celé řady kolegů komiksáků. Mě osobně totiž docela nadchl.

Jako první česká superhrdinská sešitovka se Dechberoucí Zázrak objevil v roce 2015, je tedy současníkem například Gwenpool, Moon Girl nebo marveláckého Blindspota (to je ten neviditelnej, co kamarádí s Daredevilem). Vycházel každý měsíc a první uzavřenou sérii o 13 číslech si bylo na pultech začerstva možné pořídit do prosince 2016. V roce 2017 nastoupila druhá série s 12 čísly a další dobrodružství v podobě týmovky Zázrak a Pružina následně vycházelo na pokračování v časopise ABC. Souborného vydání se první série Zázraka dočkala v listopadu 2020, druhá pak v roce 2022. „Náš“ omnibusík Zázrak a Pružina vyšel v dubnu letošního roku a jedná se tedy o žhavou 152stránkovou novinku.

Po prvotním prostudování tohohle svěžího větříku v českém komiksovém prostředí (bacha, spoilery za tři...dva…) jsem zůstala jednoduše překvapená. Příjemně. Zázrak a Pružina totiž dělají přesně to, co by od nich fanoušek klasického superhrdinského komiksu čekal – velmi oduševnělým a oldschoolovým stylem páchají dobro. S klasickými českými pověstmi a creepypastami se tu pracuje rozmáchle, důsledně a v mnoha případech i novátorsky. Propojení nechvalně známé černé sanitky s jistou maďarskou hraběnkou mě potěšilo. Právě ona černá sanitka a její sadistický řidič hrají v příběhu stěžejní roli a svým napojením na origin Zázrakovy parťačky Pružiny mě znovu nutí vzpomínat na staré dobré klasiky. Pružinin příběh není o nic horší než cesta k superhrdinství Betty Ross v jejím Golden Girl období.

Jistou nevýhodou Zázraka a Pružiny na české komiksové scéně je, že to, co si kupříkladu Amerika již zažila mezi 40. a 90. léty minulého století, to v našich končinách teprve vzniká. Snadno se tak může stát, že tahle příjemná týmová chuťovka může na někoho působit lacině, odfláknutě, nebo dokonce nudně. Osobně se domnívám, že tohle je přesně ten případ, kdy si můžeme dovolit přimhouřit očko a nebýt na autory tak tvrdí. Odvedli totiž velmi dobrou práci. Příběh je celistvý, komplexně funkční a každá z postav má jasně daný motiv.

Snadno si při čtení vytvoříte sympatie jak k hlavním hrdinům (a nejen těm v kostýmu, jejich „guy in the chair“ a dvorní vynálezce zkrátka je klučina, kterého by většina z nás chtěla mít za kamaráda), tak k těm ne úplně morálně na výši. Dark saniťák je možná zmetek non plus ultra, ale nějak jsem se nepřiměla nemít ráda madam Báthoryovou. Pokud máte rádi prakticky uvažující padouchy, řídící se heslem „účel světí prostředky“, nejspíš si ji oblíbíte též (ostatně, co je nějaký ten capart proti věčnému životu, že).

Celý příběh (v rámci omnibusu rozdělený do pěti kapitol) příjemně odsýpá a na přílišné rozkoukávání se, vedlejší linky nebo nudu jednoduše není prostor. Zkrátka šup a plavejte. Základní informace o Zázrakovi se dozvíte z několika flashbacků, což je příjemné zejména pro ty, kteří původní dvě série nečetli a sáhli rovnou po tandemu s Pružinou. Neznalost předchozích příběhů v četbě nijak nepřekáží a pokud byste se přece jen ztráceli, autoři aplikovali osvědčenou „poznámkovou metodu“ (to jsou ta hranatá okénka s hvězdičkou, která tak rád používal například Stan Lee).

Sympaťák je rovněž Zázrakův mentor magistr Kelly, který svůj 1+KK byt sdílí s Bílou paní. Jelikož jsou Zázrak a Pružina oficiální součástí Pérákova universa, dočkáme se i jednoho vcelku očekávaného camea. Jste-li fanoušci zločinů spáchaných tupým předmětem, konkrétně drakem, ale ne až takoví fanoušci jisté přivdané princezny jisté evropské ostrovní monarchie, budete nejspíš podobně nadšení jako já ze scény na „Staromáku“. Jo a možná přijde i Iron Man (nebo spíš Crimson Dynamo)…

Ve zkratce – od Zázraka a Pružiny jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. Komiks v klasickém stylu, jen v modernějším kabátku, doplněný o bohaté odkazy na tuzemské legendy, pověsti a konspirační teorie. Pro někoho to může být „až moc“, pro jiného příliš málo na to, aby si četbu užil. Co naplat, ačkoli oba Péťové odvedli skvělou práci, český fanoušek se již stihl namlsat zahraničních lahůdek (mnou osobně stále ještě rezonuje Sandman, byť se nejedná o žádnou žhavou novinku), a je tak velmi pravděpodobné, že se většině z nich nezavděčí. 

Domnívám se však, že je to velká škoda. Zázrak si své místo na výsluní nezaslouží o nic méně než třeba Sentry, Dr. Strange nebo Wiccan. Pružina se zase tolik neliší od Rescue, která rovněž oblek „nafasovala“. Nerdí zrzek Tom má celou škálu protějšků-vynálezců. Není třeba hned křičet „Tony Stark“, vystačíme si například s Ironheart, a to proto, že ani jeden z nich navzdory mládí nepotřeboval návod ani odborný dohled k tomu, aby si vytvořil vlastní armor.

Pokud jsem s něčím během četby přece jen trochu zápolila, pak to byla kresba. Než první zlí jazykové stihnou nabrousit vidle – nejedná se o žádný hate zkušeného kreslíře Petra Kopla (Štěky Broka Špindíry, Vesmírní záchranáři, Pérák, komiksové adaptace Psa Baskervillského, Draculy aj.), pouze o osobní názor a otázku preferencí. Nejednou jsem se při listování musela zastavit, abych vstřebala, co právě vidím (něco podobného jsem zažívala u Umbrella Academy, tu jsem však – na rozdíl od Zázraka a Pružiny – nikdy nedočetla), a nejednou jsem si v duchu řekla, že to či ono by se dalo nakreslit výstižněji (ne nutně lépe). Stejnou měrou jsem ale narážela na panely, které mě svým zpracováním nadchly (například scéna s drony a Meghan Markle).

Závěrem – Zázrak a Pružina si dle mého skromného mínění zaslouží pozornost komiksových čtenářů stejně jako jejich slavnější zahraniční kolegové. Pokud bych je měla umístit na stupnici 1 až 10 komiksové peckovosti, přičemž nejnižší příčku mého osobního spektra drží Squadron Supreme s Aquamanem a nejvyšší naopak sandmanovský Dollhouse, zastanou solidní sedmičku (pro srovnání: Dark Reign). Pokud by se autoři do temnot českých pověstí ponořili hlouběji a vydolovali něco ještě o něco epičtějšího, mohli by to dotáhnout i na osmou (Thunderbolts) nebo devátou (Dark Avengers) příčku. Nyní nezbývá, než trpělivě vyčkat na další dobrodružství této dvojice (respektive trojice) mladých hrdinů. Něco mi říká, že to nebylo jejich poslední rodeo…

Autorka recenze – Kristýna Mia Vondřichová

V roce 2023 vydalo NAKLADATELSTVÍ CREW