Zázrak a Pružina: Rozhovor s tvůrci komiksu o první české superhrdinské týmovce

31.05.2023

Nedávno jsme vydali recenzi komiksu Zázrak a Pružina, který (konečně!) přináší první český superhrdinský tým. Nedalo nám to a museli jsme vyzpovídat (naše redaktorka Kristýna) jeho autory – Petra Macka (scénář) a Petra Kopla (kresba) – abychom zjistili, kdo stojí za touto veskrze průkopnickou a kvalitní prací. 

Pohodlně se tedy usaďte a ponořte se spolu s námi do myšlenek a života těchto dvou tvůrců, o kterých v brzké době určitě ještě uslyšíme.


Chtěla jsem se vyhnout otázkám typu „jak Vás napadlo tohle a tohle“, takže se zeptám jinak. Zázrak (s Pružinou i bez) je obecně vnímán jako superhrdinský komiks v klasickém stylu. Bylo to Vaším záměrem od začátku, nebo to tak nějak vyplynulo při psaní a kresbě?

P. Macek: „No samozřejmě! Za sebe musím přiznat, že jsem, stejně jako vy, fanouškem především těch starších komiksů Marvelu, ať už jim budeme říkat Zlatá nebo Stříbrné éra. Vyrostl jsem na Spider-Manovi, který v Česku v 90. letech vydával Semic, a můj vkus se – co se tohoto týče – příliš nezměnil. Při psaní Zázraka jsem se proto cíleně inspiroval právě tímto. Chtěl jsem, aby si náš superhrdinský komiks prošel touto cestou pěkně od počátku, i když se zpožděním oproti světu několika dekád. Pro mě má tento způsob vyprávění větší kouzlo než současný chaos.“

P. Kopl: „Ne, od začátku byl záměr vytvořit klasického superhrdinu. Akorát, že v českém prostředí. Oba s Petrem milujeme marvelovky a chtěli jsme vidět Spider-Mana prohánět se po Česku. Když jsme se poprvé setkali – oba jsme totiž nezávisle na sobě vydávali Sherlocka Holmese v jednom anglickém vydavatelství – přemýšleli jsme, co bychom mohli spáchat spolu. Napadalo nás to a ono. Pak jsme si ale řekli – kdyby nebyly žádné překážky, co bychom chtěli? Českého Spider-Mana, vykřikli jme současně.“


Má oblíbená část studia komiksů zahrnuje pátrání po původu jmen a „přezdívek“. Měli jste od začátku jasno, jak Vašim hrdinům budete říkat, nebo jste poctivě rešeršovali, aby nedošlo například ke shodě jména s jiným, už existujícím hrdinou?

P. Macek: Nápadů jsme vyslovili několik, ale Zázrak padl poměrně brzy. Je to úderné, je to odpovídající a odkazuje to k našemu oblíbenému Marvelu. A pak jsme k tomu přidali ještě ono drzé ‚Dechberoucí‘, protože přece každý superhrdina má ještě nějaké přízvisko.“

P. Kopl: Pokud si vzpomínám dobře, pár návrhů jsme měli. Ale pořád se nám to nezdálo dost výrazné. Pořád se nám do toho pletl Zázrak, což má Marvel fakt zajeté… No a pak jsme si řekli – hele, to je tak drzý a neomalený, že se mi nechce vymejšlet nic jinýho. Tak jo, ať je to Zázrak, vždyť co? Má magické schopnosti, tak proč ne Zázrak? No a jak tomu dát korunu? Bude to Dechberoucí Zázrak. Díky tomu přízvisku si Zázrak vysloužil už mnoho parodií u našich kolegů. A to znamená, že to funguje báječně.“


A ještě ke jménům – Pružina je jasným odkazem na Péráka. Měli jste i jinou variantu jejího superhrdinského jména pro případ, že by Pružina takříkajíc „nešla přes pusu“?

P. Macek: „Pružina byla Pružinou okamžitě."

P. Kopl: „S pružinou přišel Petr, přišlo mi to geniální. Čeština je boží.“

Příběh, nebo kresba? Odvěká otázka tvorby komiksů a příběhů obecně. Zeptám se i Vás. Vznikla nejprve podoba Vašich hrdinů a až teprve k nim příběh, nebo tomu bylo naopak?

P. Macek: „Vzpomínám si, jak jsme v Petrem Koplem seděli ve fastfoodu na Florenci v Praze někdy zkraje roku 2015 a povídali jsme si, jaká je škoda, že v Česku nevychází původní superhrdinský komiks. A proč to nezkusit? Nejdřív jsme si určili schopnost, jakou bude vládnout (magie protože Praha), pak její původ (golem) a od toho se začaly odvíjet další úvahy. Zázemí, způsob užití schopností a z toho se vyvinul příběh, který jsme od začátku koncipovali do ročního runu. Já ho napsal a Petr Kopl mu dal výtvarnou podobu.“

P. Kopl: „U Zázraka, pokud vím, vše vzniklo až v rámci scénáře."


A zpět ke klasickému komiksu. Máte nějaké své favority mezi tvůrci? Obdivovaného kreslíře či scénáristu? Se kterým z nich byste nejraději spolupracovali, pokud by se naskytla ta možnost?

P. Macek: „Roger Stern, John Byrne a Roy Thomas.“

P. Kopl: „Miluju komiks obecně. Samozřejmě, že mám nějaké vzory, ale snažím se o svůj styl. Zázraka jsme nabízeli jiným tvůrcům již od začátku.“


Pokračujeme v krasojízdě – co oblíbený event? Je nějaký komiksový příběh, série nebo jednorázovka, které Vám utkvěly v paměti? Případně vyloženě oblíbený komiksový charakter?

P. Macek: „Napadá mě teď Sternova hobgoblinovská linka, ve starém překladu se mu říkalo Zlý duch, a to mě děsně bavilo.“

P. Kopl: „Miluju Kůstka, Asterixe, Šmouly, marvelovky… Je toho hodně. Těžko se vybírá.“

Narazili jste při společné tvorbě na něco, čemu jste se naopak rozhodli za každou cenu vyhnout? Existuje nějaký tvůrčí bod, který jste se rozhodli záměrně nevyužít? Bavíme se kupříkladu o vstávání hrdinů z mrtvých, samovolném přepínání z módu „hodný“ na „zlý“ a naopak atd. Narazili jste v komiksech obecně na něco, u čeho byste si řekli: „Tak tohle tedy rozhodně ne, to nikdy nepoužijeme“?

P. Macek: „Jasně, že jsou komiksová klišé, kterým se snažím v psaní vyhýbat, ale občas něco takového použít je prostě zábava. Trvám ale na tom, že vyprávění si musí udržet vnitřní logiku (která vůbec nemusí odpovídat logice reálného světa). Nenapadá mě teď nic komiksového, co bych použil jako příklad toho, co bych nikdy nechtěl udělat, ale románového. Mám rád Sherlocka Holmese a jeho příběhy a v jedné knížce došlo po dvou stech stranách k odhalení, že Sherlock je mimozemšťan a odlétá zpět na svou domovskou planetu. To mě naštvalo. Takhle bych nikdy nikoho naštvat nechtěl.“

P. Kopl: „Vstávání z mrtvých – s tím fakt problém nemám. Na druhou stranu si myslím, že smrt hrdiny je taková levná berlička. Zbytečná, zvlášť když nechcete daného hrdinu opravdu ukončit. Ono je to velmi lákavé, každý jsme chtěli vědět, jaké to bude, když umře Superman, nebo Spider-Man atd. Obecně by se to ale nemělo stávat. Je to jako s bombou. Pokud máte v příběhu bombu, v okamžiku, kdy vybuchne, jde veškeré napětí do háje. My jsme si na začátku řekli, že se vyhneme sprostým slovům, pornografii a zbytečné explicitní brutalitě.“


Existuje oproti tomu situace, event či střetnutí s určitou postavou, které byste si pro Zázraka a Pružinu do budoucna přáli? Pokud byste mohli vytvořit crossover s jakoukoli další postavou či týmem bez ohledu na práva a domovské vydavatelství, kdo by to byl?

P. Macek: „Nad tím jsem nikdy nepřemýšlel, soustředím se na propojování toho našeho vesmíru. Teď zrovna pracuju na regulérním crossoveru, který se bude jmenovat prostě – Zázrak a Pérák. Ti dva si zaslouží velké společné dobrodružství jako rovnocenní parťáci.“

P. Kopl: „Moc mě neláká křížení mezi vydavatelskými domy. Spíš mě láká dělat si co chci se skutečností. A to si od začátku děláme. A s tím jsem osobně spokojen. Ale neříkám, že by mě nebavilo, kdybych kreslil Zázraka v týmu s Batmanem či Hulkem.“


A co Vy osobně? Čtete komiksy, nebo upřednostňujete klasické knihy? Má vůbec aktivní autor a tvůrce čas na vlastní čtení jen tak pro radost?

P. Macek: „Snažím se čas nacházet, ale vychází toho tolik, komiksů i knížek, že nelze číst vše. Z komiksů už čtu převážně jen Marvel nebo Mignolaversum, a to ani ne všechno, u knížek spíš taky jen osvědčené autory.“

P. Kopl: „Málo, malinko, ale najde se. Čtu komiksy i knihy, ale poslední dobou dávám přednost knihám.“

Pokud by Vás oslovil začínající spisovatel či kreslíř s tím, že by také rád vytvořil komiks z českého prostředí, co byste mu řekli? Poradili byste mu, čeho se vyvarovat, podpořili ho, nebo mu to spíše rozmluvili? Máte stejně jako já pocit, že tohle odvětví tvůrčího psaní zažívá v současné době určitý boom?

P. Macek: „Čeští tvůrci se prosazují čím dál tím více, a to je skvělá zpráva. A hlavně mám pocit, že jim čím dál tím více důvěřují vydavatelé, což je to klíčové. Necítím se na rozdávání nějakých tvůrčích rad, protože každý má svoji představu o tom, jak chce, aby jeho příběh vypadal, ale v obecné rovině – nenechte si od nikoho namluvit, že něco nejde, nepodléhejte destruktivní kritice a pokud jste přesvědčení, že chcete své příběhy tak či onak vyprávět, prostě tvořte. V dnešní době není problém sehnat si na Googlu nebo na conech kontakt na to či ono vydavatelství. Nabízejte své věci, nestyďte se!“

P. Kopl: „Občas se se mnou spojí nějaký začínající autor, už skrze mou učebnici pro tvůrce komiksu, a diskutujeme spolu o možnostech. V mém Komiksovém náčrtníku je vše potřebné od prvotního nápadu, přes náčrt, kontury a finalizaci až k tomu, jak jednat s vydavateli a co si k tomu připravit, úskalí tisku a podobně. Co se týče druhé části otázky – ano, mnoho lidí píše a mnoho dvacetiletých kreslířů a scenáristů je mnohem dál, než jsem dnes já. Žijeme v úžasné době. Mohu jen podporovat, dodávat odvahu a pomáhat. Jinak to nemá smysl.“


Jaký je Váš vztah s ostatními komiksovými tvůrci z Česka? Celá řada čtenářů si ráda představuje, že „komiksáci“ jsou jedna velká komunita, kde každý zná každého. Jak je to ve skutečnosti? Bavíme se o prostém vědomí existence toho druhého, vzájemné rivalitě, nebo přátelské atmosféře, ve které je místo pro staré matadory i pro nováčka?

P. Macek: „To je asi subjektivní, je to o lidech. Já osobně jsem do toho světa přišel jako nadšenec bez toho, abych kohokoliv znal, samozřejmě s výjimkou Petra Kopla. A hned rovnou coby scenárista Zázraka, který se uvedl jako první domácí vydávaná superhrdinská sešitovka. Nikdo z komunity mě neznal, nevěděli, co si o mě myslet, neprošel jsem si ty roky budování kontaktů odspodu a kamarádění se na conech. Od začátku jsem si šel vlastní cestou, už jsem byl docela hojně vydávaný autor jiných žánrů a měl jsem svoje jméno mimo komunitu. Takže v komiksovém světě mě někdo přijal přátelsky, někdo s určitým despektem, ale časem se snad hrany obrousily. Já nemám s nikým problém, vždycky rád třeba vidím a pokecám třeba s Janem Tatarkou, jehož Čoláka a Doláče miluju, s jinými se třeba jen pozdravím.“

P. Kopl: „To mohu posoudit pouze svou velmi úzkou optikou. České tvůrce vidím jako solitéry, kteří se vzájemně sice znají a potkávají se na conech, ale to je tak všechno. Všichni koukáme na komiks velmi úzkým tunelem, kterým bohužel mnohdy nepopadne ani naše vlastní práce. To je pro umělce normální. Horší je, když se některý prohlásí za znalce a ujme se role recenzenta svých kolegů. To je pak každopádně trapné, nehledě na to, že je to neetické a nemorální, a to i v případě, že některá díla chválí. Bohužel u nás někteří tuhle záklopku nemají a sníží se na neprofesionální úroveň hospodských řvounů. Ale to je na delší diskuzi.“


Jistě jste již měli možnost pohovořit s autory komiksů ze zahraničí (minimálně na Comic Conu zcela nepochybně). Využili jste tuto možnost a prohodili s nimi pár slov o samotné tvorbě? Pokud ano, kdo Vám byl svým přístupem k řemeslu nejvíce sympatický?

P. Kopl: „Já se na conech věnuji charitě, takže na něco takového nezbývá čas, ale i kdyby byl, obávám se, že můj přirozený ostych by mi v tom zabránil. Studuji práci kolegů v jejich komiksech. Tam je jasně vidět jejich názor a směr myšlení. Když bych si s nimi povídal, bylo by to jistě o něčem jiném. Ale nepovídám. Víc si povídám se čtenáři. Nesmírně mě zajímá, co mé komiksy dělají v jejich hlavách. A víte co? Nikdy nevíte, co vaše dílo udělá někomu v mozku. Je to strašlivá zodpovědnost. Někdy se dovíte, že něco pochopili tak, jak jsem to myslel, ale někdy vás překvapí, jak může být vaše práce interpretována. Tento názor mě zajímá nejvíce. Od mých kolegů se dovím jen to, že oni by to udělali jinak. Třeba lépe, nevím. Ale to neřeším.“

A když už je řeč o řemeslu – v čem Vy sami spatřujete přínos komiksové tvorby? Nemáte pocit, že na klasický komiks je v dnešní době již v českém rybníčku pozdě, jak to naznačují mnozí recenzenti?

P. Macek: „Mám ve svém okolí mnoho dětí, které komiksy přivedly ke čtení větších textů a příběhů, a jen díky nim se dostaly ke knihám. Ale podobně se mluví třeba i o knížkách Harryho Pottera, které odemkly knižní svět skomírajícímu zájmu dnešních dětí.“  

P. Kopl: „Recenze nečtu, to je pro mě novinka, tento názor. Myslím, že klasický komiks nikdy neumře. Je to svébytné médium, které má svůj vlastní originální jazyk. Jsou věci, které nelze převést do jiného média. Jsou tam vzácně, ale jsou to právě ty perly, které je třeba vidět a cenit. Jednou jsem viděl přednášku o černých dírách. Existuje teorie, že uvnitř černé díry si čas a prostor vymění místo. Zkrátka, že čas se stane prostorem. Bylo tam řečeno, že si to normální člověk neumí představit. Jak to, povídám si, jak to, že si to nikdo neumí představit? Dělám to každý den! Jo. V komiksu se čas mění na prostor. To, co se odehrává vlevo, se odehrává dříve, než to vpravo. Takových kouzel má komiks mnohem víc, jen si j uvědomit. Opět na dlooooouhou debatu. Přijďte někdy na mou přednášku. Ale musíte do zahraničí. Káhira, Brusel, Paříž nebo třeba Chicago… Doma není nikdo prorokem.“


Narážíte na poznámky v duchu, že komiks je médiem pro děti a není pro dospělého člověka ničím přínosný? Ocitli jste se už v situaci, kdy jste museli Vaši tvorbu hájit před zastánci „jediné pravé literatury“ v podobě neobrázkových knih? Udolali jste je argumenty, nebo jim uznali právo na názor a debatě se vyhnuli?

P. Kopl: „Právě naopak. Že je komiks pro děti už, pokud vím, říkají jen hodně staré babičky. Spíš jsem musel krotit entuziasmus. Takový ten vžitý omyl, že komiks dovede děti ke čtení knih. Myslím, že ne. Vnímání komiksu a psaného slova je velmi daleko od sebe. Když se děti naučí číst komiksy, neznamená to, že mají nakročeno ke čtení knih. Je to podobné jako tvrdit, že sledování filmů pomůže k tomu, aby děti chodily do divadla. Tak to se asi neděje, že? Ale filmy nejsou konkurence divadla a komiksy nejsou konkurence knih. Je to prostě něco jiného. Ale do těchto debat se nemůžete pustit s maminkou, která je nadšená z toho, že její kluk konečně projevil zájem o nějakou činnost nesouvisející s mobilem.“


Pročítáte poctivě recenze na Vaše díla? Berete si z nich nějaké to poučení, nebo je jen přelétnete a víc se nad nimi nezamýšlíte?

P. Macek: „To víte, že se občas progooluju a podívám se, co lidé píší. Jak už jsem použil někde v tomto rozhovoru – rozlišuji mezi destruktivní kritikou a recenzí, z těch si poučení beru. Nebo se o tom přinejmenším snažím.“

P. Kopl: „Zpětná vazba je príma. Je třeba znát pravdu. Tu ale v komentářích na internetu nenajdete. Nehledá se snadno. Musíte jít právě na ty cony a tam se potkat s lidmi, kteří se vám nebojí říct do očí, co se jim líbí a co ne. Pro zbabělce, kteří v komentářích dělají ramena a do očí nejsou schopni říct nic, své komiksy nekreslím. Pro podivíny, kteří si koupili všechny moje komiksy, aby mohli napsat, jak strašné to zase bylo, taky ne. Nejde kreslit pro všechny. Některým lidem můj způsob práce prostě nesedne. Mají plné právo mne ignorovat. Kreslím pro ty, kteří mi rozumí. Pro ty udělám cokoliv.“

Setkali jste se už s tím, že by Vás někdo přímo hanil s tím, že se mu Vaše tvorba nelíbí a nejlépe by ani neměla existovat? A naopak – dočkali jste se takové pochvaly od fanouška či fanynky, že na to dodnes rádi vzpomínáte?

P. Macek: „Osobně negativní zkušenosti nemám, naopak moc rád jezdím na cony, kde se setkáváme s řadou příznivců našeho světa a těší mě, že se jejich řady neustále rozšiřují. Dechberoucí vesmír skrývá mnoho příběhů, které chceme s Petrem vyprávět.“

P. Kopl: „Na první část otázky jsem už asi odpověděl. Ale nedávno se mi stala krásná příhoda. Na mou autogramiádu v Jihlavě přišel manželský pár (asi 30 let), přišli si nechat podepsat Morgavsu a Morganu. Prý: ‚Napište tam Honzíkovi a Aničce‘. A já na to: ‚A proč děti nepřišly s vámi?‘ No a oni rozpačitě: ‚To jsme my.‘ Rozesmálo mě to tak, že jsem se musel omluvit.“


Zázrak a Pružina se jistě teprve rozjíždí, nastíníte nám, na co se můžeme v budoucnu těšit? Znovu sáhnete po českých pověstech a temných historkách, nebo zalovíte v jiných vodách?

P. Macek: „Prolínání s českými legendami a pohádkami, ať už historickými nebo moderními, je principem našeho světa. V plánu je kromě zmíněného Zázraka a Péráka třeba komiks Magistr o putování magistra Kellyho, Zázrakova mentora, z Anglie do Čech ke dvoru Rudolfa II. Cestou se samozřejmě utká s řadou tuzemských monster. Napsaný je i třetí Pérák, který bude vycházet v roce 2024 v ABC, jmenuje se Pérák a Armáda poražených.“

P. Kopl: „To je na Petrovi. Inspirací je opravdu mnoho. Teď se soustředíme na pokračování Péráka a pak uvidíme.“

Když jsem se pročetla až k Tomovu bojovému obleku, zaujal mě jeho vzhled, který balancuje někde mezi Crimson Dynamem, Iron Manovým modelem 5 (Space Armor) a odlehčeným Thorbusterem či Hulkbusterem. Čerpali jste v některém z nich inspiraci, nebo jde o zcela vlastní návrh a podoba je tedy čistě náhodná?

P. Kopl: „Bude čistě náhodná, záměrně jsem si nedělal rešerše, abych moc neopisoval. Baví mě dělat roboty a robotické obleky jakoby z živé mechaniky tak složité, že se pro volnost pohybu stále přetvářejí. Jestli jsem se někde inspiroval, tak u Transformerů, páč ty mě teda hodně baví. Jak filmoví, tak komiksoví.“


Držíte se i ve složení supertýmu Zázraka a Pružiny klasického rozložení sil, tedy mág, atlet, nadpřirozená/(polo)božská bytost a vědec? Můžeme se v budoucnu těšit na další přírůstky do party?

P. Macek: „Pokud to bude příběh vyžadovat, naše parta nové členy přijme ráda.“

P. Kopl: „Tohle je spíše otázka pro Petra.“


Je v plánu i další rozšíření Pérákova univerza? Můžeme se těšit na zbrusu nové postavy a případné crossovery? Máte v úmyslu – aktuálně či v budoucnu – pracovat na společném díle i s dalšími českými komiksovými tvůrci, například autory Supra (Štěpánka Jislová, Viktor Svoboda, Martina Fischmeister)?

P. Macek: „Pokud někdo projeví zájem, rádi svoje postavy poskytneme i dalším tvůrcům. Je v našem zájmu Zázrakovu značku budovat a rozšiřovat. Ale asi budeme nějakým způsobem chtít tak trošku bdít nad tím, jakým způsobem se s našimi postavami bude pracovat.“

P. Kopl: „Pokud vím, u nás jsou dveře otevřené jak pro scenáristy, tak pro kreslíře. V tom problém není. Chce to ochotu a zájem příchozích a hlavně – příležitost. Tu my umíme zajistit. To první není v naší moci.“


Moc děkujeme za odpovědi a budeme se těšit na další příběhy Zázraka, Péráka a jejich (ne)přátel!


Otázky oběma autorům pokládala Kristýna Mia Vondřichová

Komiks Zázrak a Pružina si můžete zakoupit přímo v Nakladatelství CREW anebo ve vašem nejbližším oblíbeném knihkupectví