Všiváci - Takhle mají vypadat knižní pokračování!

29.11.2022
Když mi v prosinci minulého roku napsal Ladislav Klimeš, jestli bych měl zájem o recenzní výtisk jeho knihy Projekt Bouře, asi bych nečekal, že někdy budu chtít mít v knihovně jakoukoliv akční military sérii, poněvadž já jsem k tomuto žánru, až na výjimky, velmi chladný. Nicméně Ladislavovi se povedlo mě zaujmout natolik, že jsem okamžitě chtěl pokračování. Ostatně, recenzi na Projekt Bouře najdete ZDE. I přes naprosto příšernou korekci textu a pár dalších redakčních chyb jsem dal dílu 95 %, protože mě dokázal příběh překvapit, nahlas rozesmát a zkrátka, byl jsem správně vtažen do děje. No a jak z názvu recenze tušíte, druhý díl není rozhodně žádné zklamání.

Všiváci vypráví o další etapě života Michala Kamenského, jenž v první knize prožil dosti dramatické chvíle během konfliktu na Kypru. Čtenář se hlavním hrdinou setkává po třech letech od konce těchto událostí a já hned musím pochválit rozhodnutí autora za to, do jakého životního rozpoložení Michala usadil. Během těch tří let mu do života poslal zajímavý vztah, nějaká ta traumata i (z pohledu čtenáře) celkem vtipně tragické okamžiky, kdy všechno tohle dohromady určuje zásadní Michalova rozhodnutí, která během první třetiny knihy udělá.

Skvěle vykreslený je Michalův vztah s jeho přítelkyní Alicí, která se z počátku zdá nedůležitou a vesměs vedlejší postavou, což tak úplně není. Jejich interakce vždy posune každého z nich o kus dál, a to leckdy překvapivým způsobem. Autor tak nespoléhá na romantický popis jejich vztahu, což je dobře, a klidná místa mezi konflikty vyplňuje spíše různými odhaleními a historkami jak jich dvou, tak i jednotlivých aktérů příběhu. 

Co se týká ostatních hlavních postav, těch je tu opět hodně a stejně jako v prvním případě, nejsem si jist, zda bych dokázal ke každé z ní říct něco o jejich charakteru. Část z nich se objeví v jednu chvíli naráz, a přestože o každé z nich se dozvíme základní historii a postupně i nějakou charakteristiku jejich chování, nejsem teď schopen o některých říct, kdo to vlastně je. Je to moje mozková příhoda, anebo jsou nové postavy skutečně natolik málo prokresleny? Ať tak či tak, mně to nevadí, pamatuji si všechna jejich jména, jak se kdo choval při akci a jejich vzájemné špičkování, kdy na sebe vytahují střípky z minulosti, jsou skvělé.

Každopádně jedna postava je epická hned na první dobrou, jmenuje se Hanibal a jestli si on nezaslouží svůj vlastní román, tak nevím, kdo jiný. Proč? Jeho musíte zažít na vlastní oči. 

Souhrnně k hlavním kladným postavám (k záporákům se dostanu později), mohu s klidným svědomím říct, že tohle se povedlo. Přehlídka hlášek, které mezi sebou postavy hází v míru i v boji, je na stejně kvalitní úrovni jako v první knize, stejně tak jejich vzájemné propojení je nakonec velmi zajímavě vysvětleno. Vztahy jsou nastíněny jednoduše a srozumitelně, čili veškerý jejich vývoj působí nenuceně a přirozeně, což se týká i jejich rozhodování. 

Čtenář by asi očekával, že pokračování bude větší, akčnější a mohutnější... a zde přichází odvážný tah, protože se děje vlastně opak. První polovina knihy je seznamování se s členy nového týmu a jejich výcvik, kterému ovšem vévodí úžasný masakr v Praze! Ten nám dává poznat, že se záporákem to nebude nijak jednoduché.

Druhá polovina knihy už je o poznání akčnější, avšak ani zde není tolik konfliktů v porovnání s prvním Michalovým dobrodružstvím. Způsobeno je to tím, že děj se odehrává v České republice, což vám dává docela omezené možnosti v tom, jak velikou míru konfliktu zvolíte. Zatímco předtím se Michal pohyboval na území, kde ozbrojený konflikt čekal za každým stromem, tady nemůžete úplně čekat každý den tanky v ulicích. Na druhé straně, každé větší akční drama je o to víc hutnější a má výraznou atmosféru. Navíc pokaždé se vše děje v novém prostředí, takže zvolené taktiky jsou vždy rozdílné a o to údernější. 

V Projektu Bouře mě hlavně dostal humor, kdy jsem se několikrát nahlas zasmál. Tady se mi to stalo sice méněkrát, ale ty středně humorné situace byly delší a mnohdy s vyšperkovanou pointou. Samotné porcování humoru je zde opět skvěle zakomponováno mezi nelehké situace a úplně to stačí k tomu, aby i mě vojenská operace přišla přitažlivá.

A abych nezapomněl na ty záporáky, ono se to toho humoru trochu týká. Autor v knize mnohokrát odkazuje na různé popkulturní fenomény a taktéž konspirační teorie. Hlavní protivník je spojením obého, což je neuvěřitelně zábavné a geniální. A není sám. Velmi jasně si za tyto postavy dokážete dosadit reálné slavné osobnosti a aspoň já bych si přál, aby to tak ve skutečnosti bylo. Bylo by to úplně stejně zábavné.

Co mi taky přišlo fajn je umírněnost vulgarit. V první knize jich bylo skutečně hodně a nijak zásadně mi to nevadilo, jen občas bych lehce ubral plyn. Tady mi ta expresivní vyjádření nevadila nikdy a nijak a velmi často opět vyzněla správně vtipně. 

Ještě než přejdu k závěrečnému hodnocení, chci ohromně pochválit za poučení s z chyb při zpracování první knihy, tedy těch redakčních a pravopisných. Konečně mě každých 10 minut nepřekvapila nedokončená věta, pravopisná chyba či zvláštně poskládaná myšlenka. Tím pádem jsem se nerušeně věnoval příběhu, což je na čtenářově spokojenosti výrazně znát. Ten, kdo na tomto rukopisu pracoval, měl by to udělat i příště. 

Hodnocení

Méně velkých akcí, ale každá z nich je o to výraznější. Hodně postav, ale některé z nich tak výrazné, že byste je brali k sobě domů jako nejlepší kámoše. Omezené vojenské možnosti, ale o to větší je záporák tragikomická „svi*ě“. Hlavní postava, která vám je sympatická, zachovaný opravdu vtipný humor, sem tam nějaké překvapení a trocha upřímné životní filosofie. K tomu si připočtěte poučení se z chyb při zpracování předchozího dílu a vyjde vám přesně takové pokračování, jaké si Michal zasloužil. Zkrátka, tam kde autor ubral, přidal jinde a udělal to skvěle. 

A už teď se těším na třetí díl.

97 %


Autor recenze - Michal Černý

Autor knihy - Ladislav Klimeš
Vydal - Martin Koláček - E-knihy jedou, 2022