Uncharted: Legacy of Thieves Collection - Jak dopadl port na PC a má smysl si jej pořídit?

03.11.2022

Značka Uncharted od Naughty Dog patří mezi nejikoničtější a nejoblíbenější sérii na Playstationu. Nejeden člověk, který o ní slyšel a viděl nějaké záběry z hraní, toužil po tom, aby se hra ukázala i na jiných platformách než PS3, PS4 nebo nynější PS5. A ono se to skutečně stalo. SONY se díky neustálému portování svých různých exkluzivních titulů na PC nakonec rozhodlo mezi ně přidat i slavné Uncharted s Nathanem Drakem v hlavní roli. Rozhodli se ale pro velice zvláštní volbu, a to tu, že na PC dorazily jenom dva poslední přírůstky celé franšízy - Uncharted 4: A Thief's End a Uncharted: The Lost Legacy. Povedl se tenhle port? A má vůbec smysl si ho pořizovat?

První otázka samozřejmě spočívá v tom, jak se Uncharted převedené na PC vlastně hraje? A já můžu s úsměvem konstatovat, že dobře a dokonce si troufám tvrdit, že ještě líp než na mateřském Playstationu! Možná ze mě mluví zarytý PCčkář, který většinu svého života konzoli nevlastnil, ovšem kdykoliv si vzpomenu na zážitky, které jsem nasbíral během hraní všech 4 dílů Uncharted na PS4, a porovnám je s čerstvými zkušenostmi z PC verze, je to pro mě opravdu jako nebe a dudy. Najednou mám pocit, že toho zvládnu mnohem víc naráz... tedy, nejen pocit, skutečně toho zvládnu mnohem víc než na PS.

Je to samozřejmě všechno silně subjektivní, ale tenhle port mě akorát více utvrzuje v domněnce, že Uncharted přítomnost na PC rozhodně sluší nejvíc. Pokud vám ale čirou náhodou nebude vonět hraní na myši a klávesnici, kdykoliv můžete připojit svůj DualSense ovladač, který má na PC plnou podporu. Jedinou maličkost, kterou bych si však troufnul vytknout, je možnost nastavení citlivosti myši, která je za mě poněkud zanedbaná. Citlivost jsem mohl zvýšit klidně na maximální stovku a stejně vůbec neodpovídala mým požadavkům. Pomohlo až zvýšení DPI, což není zrovna něco, co by se mělo stávat. Jasně, dneska už jsou herní myši s nastavitelným DPI nejspíše standardem, ale rozhodně by se kvůli tomu neměla zanedbávat tahle kritická část ovládání, jež zkrátka má a mít bude kritický vliv na celkový zážitek z hratelnosti, speciálně když se jedná o střílečku ze třetí osoby.

Velmi sympatické je též nastavení grafiky samotné, které vám nabídne technologie DLSS nebo FidelityFX spolu s možností nastavení rozlišení obrazu a konkrétních detailů dle libosti. Nicméně se nejedná o něco, co by šlo do úplné hloubky, jelikož to působí (skoro až schválně) jako návrat standardů z dob 2015 - 2016 než současných AAA her vzhledem k počtu možností, mezi které patří - textury, kvalita modelů, anizotropní filtr, stíny, odrazy a ambientní okluze... A to je všechno. Bohužel zde chybí kupř. Ray Tracing, což je pro některé možná zklamání, pro některé zase vedlejší věc, na které až tak nezáleží. Finální verdikt ohledně tohoto faktoru proto nechám na vás.

Kde ale dokážu nalézt tunu chvály je samotná optimalizace hry, která je téměř bezproblémová. Ono se asi není čemu divit vzhledem k tomu, že Uncharted vždy bylo spíše lineární záležitostí rozseknutou do několika levelů, než velkým a komplexním otevřeným světem. Nicméně i zde jsem našel jisté haprující pasáže, a to paradoxně právě ve velkých a otevřených levelech, které budete projíždět ve svém džípu. Propadům FPS se bohužel tyhle části nevyhnuly, nejedná se však o něco extra vážného a je to věc, jež se dá snadno opravit snížením detailů nebo formou patchů, které snad hodlají vývojáři téhle hře poskytnout. 
Bugům se tahle hra též úplně nevyhnula, ale je nutno podotknout, že jejich kadence byla 1 - 2 za cca 5 hodin. A jednalo se o klasické momenty. Kupříkladu když jsem s Nathanem skočil proti zdi, „stucknul“ se do ní, následně v ní levitoval a nejspíš z důvodu délky pádu (při kterém se nacházel na stejném místě podotýkám) následně zemřel. Nebo se třeba místo zachycení nějakého okraje od něj odrazil a nejspíše na následky vysokého odrazu zemřel. Tyhle věci mě spíše pobavily než rozčílily, ale je pravdou, že port nějaké chybky obsahuje, nejedná se však o nic katastrofálního.

Největší alfou a omegou téhle edice je ve finále její obsah. Jak jsme si na začátku řekli, Uncharted: Legacy of Thieves Collection vám nabídne pouze její poslední dva přírůstky a co si budem, jedná se o hodně zvláštní rozhodnutí. Pokud jste nikdy nevlastnili Playstation, ale vždycky jste si chtěli Uncharted vyzkoušet a říkáte si, že teď je ta ideální chvíle, tak je to poněkud nešťastné. Byť se to nemusí na první pohled zdát a Thief´s End spolu s Lost Legacy dokáží fungovat sami za sebe, tak si stejně osobně myslím, že tyhle kousky nebudete schopni docenit tak moc, jako kdybyste znali a hráli všechny předchozí díly. 

Společnost Naughty Dog se totiž od Uncharted 1 až po Lost Legacy logicky vyvíjela a je na původní trilogii vidět, že to jsou typické produkty své doby. Jde to vidět tak moc, že jsem se sám sebe v době hraní na PS4 ptal, jak je možné, že tahle hra získala takhle kultovní status. Dokud jsem nedošel právě ke čtvrtému dílu, který zakončuje cestu hlavního hrdiny. Zde se projevil jakýsi vyspělejší vývoj samotného studia, kdy sem vývojáři přenesli spoustu zkušeností z prvního The Last of Us. A to se bavíme o všech směrech herního vývoje jako takového. Neberte mě špatně, žádný z dílů Uncharted franšízy nepovažuju vyloženě za špatný, ale i tak mi některé díly přišly i na tu dobu, ve které vznikly, poněkud „meh“. Právě až třetí nebo čtvrtý díl ve mně něco málo zanechal, což nedokázal ani ten velmi opěvovaný druhý díl. Ale na druhou stranu to zase chápu, taky jsem se zamiloval do Chloe. 

I za předpokladu, že na tuhle edici nebudete takto pohlížet, je tu ještě ta věc ohledně návaznosti a znalostí, kdy pokud nebudete úplně vědět, čím vším si Nathan, Elena, Sully nebo Chloe v předchozích dílech prošli, tak ani nedoceníte, kde se právě postavy nacházejí a proč dělají to, co dělají a proč jsou vlastně tam, kde jsou a proč chtějí to, co chtějí. Je to matoucí, já vím, ale bohužel my jsme si nevymysleli na PC vydat z pěti dílů jedné série jenom poslední dva.


Hodnocení

Kolem a kolem, dlouho chtěné vydání Uncharted na PC je konečně tady a PC hráči mohou spokojeně jásat. Technická i hratelnostní stránka je zpracována téměř na výbornou a v tomhle ohledu neexistuje důvod, proč portu téhle playstationové klasiky nedát šanci. Bohužel na druhou stranu, je to právě rozhodnutí vydat v téhle kolekci pouze dva poslední díly série na PC to, co titulu nejvíce ubližuje, vzhledem k tomu, že znalosti ohledně událostí z předchozích dílů vám tahle edice nikterak nepředá. Pokud jste ale ochotni tuhle skutečnost překousnout, nezbývá nám nic jiného, než vám tuhle záležitost doporučit. Nudit se určitě nebudete.

8/10


Autor recenze - Šmudla
PC spec - RTX 3060 Ti, RYZEN 5 5600X, 48GB RAM 3200MHz

Nejnovější články

Přečtěte si jako první, co je nového

Letošní rok jsou žně pro milovníky Spider-Mana a hráče (kteří nevlastní konzole) v jednom. Zatímco v létě dorazil na PC výtečně zvládnutý port ještě lepší akce Petera Parkera z roku 2018, nyní tu máme neméně povedenou sólovku jeho nového parťáka, jenž dorazil na PS v roce 2020. Takhle... čekáte snad od tohoto portu něco jiného než...

Pochutnejte si na nových kulinářských dobrotách z Azerothu díky knize World of Warcraft: Nové příchutě Azerothu. Věhlasný šéfkuchař a pandaren Nomi vás v pokračování Oficiální kuchařky, vydané v roce 2017, provede rozmanitými zeměmi Azerothu a představí recepty, které se poprvé objevily v rozšířeních této nesmírně populární hry od studia Blizzard.

Avatar nikdy nebude patřit ke špičkám scénáristiky, ba ani herecké výkony nemusí aspirovat rovnou na Oscara. To, co dělá tento svět výjimečným, jsou pevná režisérská vize, prvotřídní uchopení a zachycení atmosféry a vizuální zpracování pocházející z míst za hranicemi naší sluneční soustavy.

Od roku 1995, kdy vyšlo Toy Story, potažmo až od roku 1998, kdy vyšlo A Bug´s Life, se téměř každý rok můžeme těšit na jednu či dvě nové pixarovky. Za celou tu dobu jich vzniklo opravdu dost, nicméně kouzlo Pixaru spočívá i v tom, že se snaží neustále posouvat kupředu jak ve stylu vyprávění, tak i vizuální prezentaci....