Tři zážitky spojené s Harry Potterem, na které nikdy nezapomenu
Harry Potter je a bude obrovským kulturním fenoménem, který dodnes ovlivňuje nějakým způsobem knižní i filmovou fantasy scénu. Někdo uctívá pouze knihy, jiný dává přednost filmům, ale ať či tak, ještě několik dalších generací bude žít ze všech těch emocí a nápadů, které díky tomuto dílu oživly.
I já mám samozřejmě s touto sérií spojeno několik situací, které mě budou provázet až do konce mých dnů. V dobrém i zlém. A o třech z nich vám chci v krátkosti povědět.
Snape a jeho skutečný příběh
Jako pověstná třešnička na dortu je potom fakt, že Rowlingová tuto informaci sdělila Alanu Rickmanovi během vydání třetí knihy. Jak moc mu to pomohlo při ztvárnění role se už ale nikdy nedozvíme.
Poslední kapitola
Následující příběh se odehrál ve stejný den, jen o pár desítek minut později.
S kamarádem, který mi knihu půjčil, jsme byli domluveni na návštěvě kina, kde zrovna dávali Asterixe a Olympijské hry. Potíž byla v tom, že jsem to nestihl dočíst před promítáním, proto jsem se zcela drze usadil do křesla a dočítal poslední stránky. Ano, Relikvie smrti jsem dokončil v kinosálu před promítáním Asterixe. A zážitek by to byl docela fajn, kdyby se mě nesnažili vyprovokovat mí sousedé sedící nade mnou, když odtamtud zaznělo:
„A to jsme tady jako v knihovně, nebo co?“
Dělal jsem, že to neslyším, ale vážně jsem měl chuť vyrvat svojí sedačku a mrsknout jí autorovi věty na hlavu. Já si v kině na svém zaplaceném místě budu číst klidně 5 knížek, když budu chtít! Nicméně žádná další provokace už nepřišla a já těsně před zhasnutím dočetl poslední slova. Jo, z filmu si samozřejmě nic moc nepamatuju, protože jsem vstřebával konec dětství, fantasy a vůbec celého mého kulturního života.
Co teď budu dělat? Co budu číst? Na co budu koukat? Tohle zděšení mi naštěstí trvalo jen pár týdnů, ale nikdy nezapomenu na ty okamžiky těsně po dočtení, kdy jsem zároveň cítil radost i zmar, štěstí i bolest, dětství i dospělost.
A to se u žádné jiné knižní série zatím nepodařilo.
Fantasticky otřesná zvířata
Víceméně pozitivní zážitky nechám stranou a zmíním jeden ne příliš šťastný. A tím jsou druhá filmová Fantastická zvířata. Ten film je skutečně hroznej a vlastně vůbec nechápu, proč jsem se díval až do konce. Nebavilo mě to, usínal jsem u toho a už vůbec netuším, o čem byla hlavní zápletka. Pamatuji si efektní digitální začátek, efektní digitální konec, Johnnyho Deppa a nějaké absurdní rodinné drama a odhalení.
Zatímco jednička pro mě byla celkem příjemným zpestřením a doplněním filmové mytologie, tohle pokračování je aspoň za mě zcela zbytečným a hloupým bořením vcelku pevně vystavěného hradu.
Proč tohle vůbec zmiňuji v tomto psaní? Protože jsem se na konci cítil opravdu zklamaný a naštvaný film beru jako naprosté zneuctění celého díla, které samozřejmě taky není bez chyb, no ale uznejte sami, že pokud by nic takového nevzniklo, ani žádný Mozkomor by se nezlobil. Navždy si budu pamatovat zhnusení už jen nad tím, že jsem zcela zbytečně strávil dvě hodiny před obrazovkou, sledováním tak moc zlého filmu ze světa HP. A to se bojím pomyslet na to, že vzniká třetí díl.
Jaké tři momenty máte spojené s Harry Potterem vy? Stihli jste vyrůst v dobách jeho největší slávy, anebo vše doháníte až teď? Kdo je podle vás největší kouzelník všech dob a proč je to zrovna Gandalf z úplně jiného světa?
Autor článku - Michal Černý