The Batman - Temnější filmové pojetí Gothamského rytíře
Po deseti dlouhých letech se svět může těšit z nového originálního filmu s Batmanem. Očekávání kolem takové komiksové události si žádá řadu fanouškovských obav a nářků z toho, aby nová adaptace přinesla svěží a originální pojetí, a přitom si zachovala ducha a filozofii postavy. Ta samotná brázdí stránky sešitů už přes osmdesát let a má za sebou nejedno filmové ztvárnění, včetně legendární Nolanovy trilogie, která je dodnes pro většinu fanoušků nepřekonatelná. S takovou tradicí si režisér nové adaptace musí dávat opravdu pozor, kam sahá.
<?> A jak tedy dopadl nový Batman <?>
Myslím, že nejen mně, ale i všem fanouškům Gothamského rytíře, spadl obrovský kámen ze srdce, když Matt Reeves na prvním DC Fandom v roce 2020 poprvé předstoupil před publikum a podělil se se světem se svojí vizí tohoto kultovního superhrdiny. Ta, kromě skvělého obsazení hlavní role Robertem Pattinsonem, který už dávno není jen pohledný upír, slibovala také noirovější a temnější pojetí a návrat k detektivním původům Batmana. Je totiž důležité si připomenout, že DC znamená Detective Comics, a že Batman byl odjakživa hlavně detektiv sužován hromadou vnitřních démonů.
Rozpolcenost je dalším z pilířů, na kterém postava staví. Batman je totiž maniak, kterého od jeho záporáků dělí jen pár pravidel, na kterých ostražitě lpí, aby se naprosto nezhroutil a nepropadl temnotě. Má svoje alter ego, avšak Batman je jeho skutečná identita, a to co musí předstírat, je role Bruce Waynea. Přestože předchozí hrané zpracování mají svoje neodmyslitelné přednosti, žádná z nich neukazuje samotnou postavu Batmana tak moc věrně jako Reevesova verze.
Ano, po tolika letech čekání můžu konečně s klidem v srdci říci, že režisér posledních dvou Planet Opic a Cloverfieldu opravdu do puntíku splnil to, co slíbil...
To, co mám na celém filmu dost možná nejradši je, že tvůrce je zároveň velikým batmanovským fanouškem. Během sledování se ke mně ve velké míře dostával až nostalgický pocit ke komiksům a k videohrám. Nebylo to tak, že by vyloženě vykrádal určité scény a lepil je na sebe, jako se to děje např. ve snímku Uncharted. Pokud jste však četli nějaké komiksy s Batmanem, musí na vás dopadat vtíravý pocit, že Matt Reeves je četl taky, uvědomil si jejich podstatu a pak dlouze přemýšlel, co je na nich to nejlepší, a to narval do svého filmu. Je opravdu uspokojivé vidět tuhle symbiózu fanouška a režiséra, přičemž tento faktor následně vytváří všechny další kvality, jež The Batman obsahuje.
Jako člověk, co studuje film už nějakou dobu, musím jednoznačně smeknout klobouk před výrobou tohoto snímku. Samotný Gotham totiž působí jako žijící organismus, kde neustále prší, z kanalizace vyházejí páry a v příkrých temných uličkách se vraždí lidé. Na vás jako diváka dopadne deprese a nečistota místa už v prvních minutách a uvědomíte si, že srovnání s nečistotou města ve filmu Sedm Davida Finchera, o kterém mluvil sám režisér, je zcela na místě.
Nový Batman není žádný akční superhrdinský film, je to poctivě natočená kriminálka, kde se diskutuje, bádá a až když je napětí v plných otáčkách, přichází jednání. Na poměry moderního blockbusteru se tady stříhá velmi střídmě a jednotlivé záběry mají prostor dýchat. Je to moc dobře, protože atmosféra se dá krájet a jednotlivé obrázky jsou fantastické. Není divu. O kameru se staral Greig Fraiser, který loni pracoval na vizuálně strhující Duně. Nepřeháním, když řeknu, že to, co tady předvádí, se dá považovat za vizuální obžerství. Nalezneme zde spoustu záběrů komponovaných v jeho klasické středové kompozici. V Batmanovi však využívá i nových inovativních záběrů, speciálně ve scéně s Batmobilem, kde se fyzicky drží pohybujícího objektu a nechává plynout okolní krajinu. V kombinaci s už tak dost stylystickým režijním pojetím a vyzuálními hrátky Matta Reevse (absolutní kompozice využívající pravidla třetin), působí snímek minimálně po technické stránce odzbrojujícím dojmem.
Pokud jste měli z ukázek husí kůži, věřte, že takhle skutečně film vypadá po celou dobu. V moderní době si stěžuji na určitou vykleštěnost, co se týče vizuálu moderních blockbusterů, ale Batman má jednoznačně svůj charakter a v případě zvolených lokací, kulis i svícení je prostě přenádherný.
Celý příběh se nese v klasickém mustru kriminálky. Bruce je samozvaným mstitelem už dva roky a musí vyřešit případ, který s ním zdánlivě nemá nic společného, avšak později díky němu odhalí něco, co naruší jeho dosavadní fungování a donutí ho to popřemýšlet i o tom, jak Batmana správně využívat. Není to něco, co jsme nikdy neviděli, je to však něco, co jsme dlouho neviděli. Kvalitních kriminálek je v kinech poslední dobou jako šafránu a Batman jednoznačně kvalitní kriminálka je. Scénář si s vámi hraje po celou dobu a stejně jako komiksové předlohy se pyšní skvělým a vrstevnatým záporákem.
Nemůžu si stěžovat absolutně na nic. Vše tu jede na sto procent od režiséra, přes štáb až k přesnému Pattinsonovi, který má správné charisma a do celkového pojetí prostě zapadá. S lehkou ironií napíšu, že ta svéráznost a perfekcionismus je možná to, co filmu podráží nohy, protože o něm prostě není potřeba nic říkat, vše je tak, jak být má. Přijde mi zbytečné nového Batmana srovnávat s trilogií Temného rytíře, určitě nebude mít takový kulturní zásah jako druhý díl s Heathem Ledgerem a je nesmysl se tím zabývat. Každopádně jistou paralelu s Nolanovým Batman Begins tu vidím.
Je jí fakt, že po konci jsem opravdu natěšen na další pokračování a mám pocit možná víc než kdy jindy, že se nám tu stvořil krásný nový fikční svět, ze kterého mohou vznikat seriály a další pokračování. Matt Reeves vytvořil Batmana temného, melancholického a s naprostou láskou a respektem k postavě samotné.
HODNOCENÍ - 85%
Autor článku - Wade Wright