Svět pod hlavou - Konečně pořádná ,,česká“ kriminálka!

,,Jmenuju se Filip Marvan. Jsem policajt. Měl jsem nehodu a probudil se v roce 1982. Je to sen? Je to skutečný? Proč jsem zrovna tady? Musí to mít důvod a já ho musím najít, abych se mohl vrátit.“

Abych se přiznal, tenhle seriál byl pro mě ohromným překvapením. Byl totiž jedním z těch, o kterém jsem nevěděl, že vůbec existuje. A když na něco takového narazím, udělám nejčastěji jednu věc. Nic si o tom nezjistím a jdu se rovnou dívat, abych odhalil, zda jsem vykopal poklad, anebo rezavou plechovku s několika drobnými mincemi.

Svět pod hlavou, v koprodukci České televize, TV Joj a produkční společnosti Bionaut, v režii Marka Najbrta a Radima Špačka a scénářem Ondřeje Štindla, je naštěstí ten první případ. Byť samozřejmě nějaké výhrady mám.

Hned v úvodu budu mluvit o výkonu Václava Neužila, který byl tou první věcí, jež mě na tom všem nejvíce zaujala. První minuty jsem totiž přemýšlel nad tím, proč hraje tak zvláštně roboticky, bez emocí, tak trochu ,,mrtvě“. Dokonce i v momentech, kdy se rozhodne porušit zákon a ukrást jeden z důkazních předmětů, související s místním mafiánem Josefem Šejbou. Jsou tam ale i jiné okamžiky, kde bych čekal trochu více emočních poloh. Nicméně v průběhu seriálu se různými způsoby dozvídáme střípky z jeho dětství, i doby před ní, což mě nakonec přivedlo k uznání, že Václav Neužil vlastně hrál nejlépe, jak se svým osobitým přístupem mohl. 

Ale abych se nezasekl na jednom herci.

V polovině seriálu konečně přichází úplně jiný svět. Rok 1982 a s ním skvělé herecké výkony všech dalších hlavních představitelů, ba dokonce i vedlejších rolí. Ačkoliv nechci, aby tohle saní bylo zbytečně dlouhé, prostě musím něco maličko napsat o většině důležitějších postav. Natolik je to podle mě zajímavé.

Ivan Trojan - Opět vynikající výkon. Hraje unaveného příslušníka SNB, cynika, jenž se vyzná a který dělá věci po svém, ale zároveň aby to plnilo normy, jež musí poslouchat. S každým dílem posouvá charakter Martina Plachého kupředu a tam, kde ho vidět chcete. 

Jan Budař - Fízlácká svině Klement Kratěna, který je schopný udělat cokoliv, aby se měl dobře. Pardon, ale jinak tato postava nazvat nejde. Stejně jako Trojan, i Budař se s každým dílem dostával postavě stále hlouběji pod kůži. Tady v tom opačném formátu. Na konci budete opravdu chtít, aby na něm kdokoliv vykonal těžkou pomstu. Skvělý výkon a i přestože jeho styl hraní moc v lásce nemám, tady mě hodně překvapil.

Kryštof Hádek - Dlouho jsem jeho Janu Marvanovi (otec Filipa) nemohl přijít úplně na chuť, ale pak v druhé polovině moment, který kompletně změnil pohled na jeho roli. A tím mi tam zapadl i Kryštofův projev a ztvárnění zlomeného a zlostného otce z Filipových vzpomínek. 

Marie Doležalová - V některých momentech celkem bez emocí a zbytečně tichá (jako v každé své roli), avšak díky možnosti hrát rebelku proti systému Simonu Marvanovou/Kartouzovou (matka Filipa) se mohla většinou nechat unést dobovou rolí, což taky udělala. Dejte jí prosím někdo uřvanou roli a bude to perfektní. 

Igor Chmela - Igorovi záporné role opravdu sednou. Jeho Felix Kartouz (Filipův děda) nejde pro ránu své dceři daleko a vůbec mí dosti divné výchovné metody, které se bojí spojit s pomocí bezpečnostních složek. Igor je vůbec jedním z nejlepších hereckých talentů současnosti a je radost ho vidět kdekoliv.

Judita Bárdos - Femme fatale celého projektu. Co více je potřeba vědět?

A pak je tu spousta dalších, kupříkladu Václav Kopta, Marek Daniel, Tomáš Jeřábek nebo Roman Zach, jejichž postavy jsou záměrně lehce přeexponované, možná proto, aby výrazněji ztvárnili absurdnost celého socialistického režimu. Jejich výkony jsou tak zkreslené, ale přesto patří k lepšímu průměru. 

Aby bylo jasno. Seriál není kriminálkou, byť se tak může tvářit. Ano, každý díl řešíme nějaký případ, některé jsou dokonce vcelku geniálně natočené (řeč je hlavně o dílech Orchidej na smetišti nebo Rodinná záležitost), ale hlavní důvod toho všeho je rozuzlování rodinného dramatu, na jehož konci může přijít jedině odpuštění.

Taktéž musím pochválit hudební složku, zejména tu ve formě hudební skupiny Sloky (parodie na Kroky Františka Janečka). Parádní nápad a provedení! Stejně nadšení budou i ti, kteří rádi obdivují dobové kulisy a výpravu. Při sledování máte skutečně pocit, že jste v osmdesátkách a jednotlivé detaily jsou až neskutečné. 

Aby té chvály nebylo zase moc, mám na konec dvě věci, které mě poněkud zklamaly.

Tou první je odhalení záhady, proč je v názvu článku slovo české v uvozovkách. Tak nějak jsem si myslel, že dokážeme podobný scénář napsat a vymyslet sami. Mýlil jsem se. Stejně jako u většiny naší seriálové produkce, u tahle má svého staršího zahraničního bratříčka. Tím je britský seriál Life on Mars. Pravda, originál se neodehrává v roce 1982 na severu Čech a za komunistického zřízení, nýbrž v roce 1973 v Manchestru, ale princip je stejný. Opravdu lehce mi to ubralo dojem z celého projektu. To vážně už nedokážeme vymyslet nic originálního?

Druhou je samotný závěr. Jestli se něco opravdu podařilo, pak připoutat diváka k příběhu. Díl od dílu jsem chtěl vědět, o co tu jde, hltal každý střípek cenné informace a přemýšlel, jestli je Filip v kómatu, nebo je skutečně v minulosti...anebo je to ještě trochu jinak? A pak přišel poslední díl. Uspěchaný, podivně spletený a namísto potřebných odpovědí dostanete jako dezert rozuzlení, které spíše ještě další otázky vyvolává.

Zkrátka, cítil jsem se jako v luxusní restauraci, kde na závěr dostanete krásně vypadající a vonící dortík, o kterém si myslíte, že je plný šlehačky. No namísto toho je plný tvarohu s podivnou příchutí, kterou nedokážete popsat. Není to vyloženě špatné, jen to není úplně ono. Dojem z celé návštěvy je pak sice výtečný, ale...

Shrnuto a podtrženo, Svět pod hlavou je skvělým seriálem, který jen tak prošel krajinou a nikdo po něm ani nevzdechl. Což je ohromná škoda. I přes poněkud umírněný konec ale rozhodně zhlédnutí doporučuji, přemýšlet nad ním budete i dlouho po skončení. 

A důležitá poznámka na konec - v archivu ČT již pořad není dostupný, ale podívat se na něj můžete na Netflixu. 

Hodnocení - 87 %

Autor recenze - Michal Černý