Sound of Metal (recenze)
Po pondělních Oscarech se veškerá pozornost diváků logicky přesunula směrem k 'Nomadlandu', popřípadě na výkon Anthonyho Hopkinse v dramatu 'The Father'. Vaši pozornost si podle nás však zaslouží i nenápadný snímek 'Sound of Metal'. Ten si jako malý projekt z Amazonu vybojoval u Akademie úctyhodných 6 nominací a povedlo se mu proměnit ceny za nejlepší střih a zvuk.
Příběh se točí kolem metalového bubeníka (Riz Ahmed), který je nucen vypořádat se se svým životem po tom, co ztratí jednu z jeho největších předností - sluch. Pro nepříznivce tohoto hudebního žánru máme dobrou zprávu, metalu samotného si tady mimo úvodní scénu moc neužijete. Tématem je zde spíš "posunutí se dál" a nějaká filozofická výpověď o tom, co je v životě vlastně nejdůležitější.
Věc, která vás ihned praští (ehm) do uší, je kreativní práce se zvukem jako takovým. Bubeník Ruben toho totiž slyší jen velmi málo a film vám mnohokrát svým stylistickým pojetím ukazuje, jaké to je ocitnout se v kůži někoho, jako je právě on. Tvůrci tohoto efektu, kdy slyšíte to, co postava, využívají hojně a pokaždé jsou v tomto ohledu velmi kreativní. Ať už jde o různé ambientní ruchy nebo přeřvaná místa, zvuk ve filmu je vždy audiovizuálně v souladu se scénou a předává výrazné emoce. Je zde tak skutečně nejen zajímavým prvkem, ale i důležitým vyprávěcím prostředkem.
Příběh samotný není už sám o sobě nic, co bychom v různých obměnách neviděli někde jinde. Jak už jsem ale nakousl, režisér je schopen vždy vytvořit kontrast mezi scénami a je už jedno jestli k tomu používá zvuk nebo herecké výkony. Ve všech případech to funguje skvěle a působí to velmi sugestivním dojmem. V tomto technickém ohledu si tedy podle nás Oscara za zvuk a střih 'Sound of Metal' určitě zasloužil.
Když už jsem zmínil herecké výkony. Většina lidí, co se na film podívá, bude zcela oprávněně vyzdvihovat performanci Rize Ahmeda coby bubeníka Rubena. Co jsem si z celého snímku ale odnesl já byl zcela uvěřitelný vztah s jeho přítelkyní Lou. Tu si zahrála Olivia Cooke, kterou si třeba já pamatuji v mém oblíbeném snímku Ready Player One, ale hádám, že většina se s ní setkala už v Bates Motelu. Nechci tvrdit, že ona sama podává nějaký nadstandardní výkon, musím ale vyzdvihnout skvělou chemii, kterou mezi sebou tito dva herci mají. Je doslova kouzelná, sálá z vás téměř z každého záběru a jak už bylo řečeno, jejich filmový vztah je díky tomu podán opravdu realisticky.
Film není druhý 'Whiplash', ani 'Nedoktnutelní', děj se upírá přesně tam, kam čekáte a místy je možná až pomalý. Na druhou stranu kombinace, vyprávění za pomocí kreativní práce se zvukem, vztah dvou ústředních postav a celkové herecké výkony z toho dělají celkem zajímavou podívanou. Na začínajícího režiséra dost působivé.
HODNOCENÍ: 75 %
Autor článku - Wade Wright