Saw X: Zcela průměrný horor, který zaujme jen ctitele značky

Ačkoliv je Saw X desátým dílem série, vrací se tak trochu k počátkům všeho, díky čemuž je přístupný i méně znalým divákům. Stačí vědět, kdo je John Kramer, okolo kterého se novinka točí. Ta na jednu stranu předkládá zajímavý osobní příběh, ale zároveň nedokáže nabídnout příliš napínavých sekvencí a snímek tak selhává v aspektu, ve kterém by měl být nejsilnější.

Děj je zasazený mezi první a druhý film, ale nabízí několik pomrknutí i na ty pozdější. Je trochu divné, že aktéři jsou starší než v předchozích dílech, ale budiž. Hlavní však je, že se po absenci ve Spirále strachu vrací John Kramer neboli Jigsaw Killer.

Kramer má nevyléčitelný nádor na mozku, který ho inspiroval k tomu vytvářet smrtící pasti a dávat prostřednictvím nich lidem možnost vykoupení a lepšího života. Sám se nicméně v nejnovějším přírůstku do série dozvídá o doktorovi, který dokáže rakovinu vyléčit. Dovolá se jeho dceři, která mu nabídne pomoc na utajené klinice v Mexiku. Vše probíhá hladce, jenže Kramer záhy zjistí, že s léčbou je něco špatně.

Snímek má překvapivě dlouhou expozici, díky ní však působí dost osobně a dává základ tomu, co se odehrává ve zbylých dvou třetinách. Efekt je až takový, že samotný Kramer působí jako sympaťák, kterému by divák i mohl držet palce, což je trochu zvláštní pocit. Na jednu stranu má správné úmysly, ale jeho metody jsou zkrátka nelidské a zvrácené, takže rozhodně není tou křehkou bytostí, jak ho nejnovější díl mnohdy vykresluje. Především na konci to působí až nuceně.

Když se ukáže, co je s celou klinikou v nepořádku, následuje dost atmosférická a napínavá část, během které si Kramer připravuje půdu pro svou další hru. V těchto minutách je film rozhodně nejhororovější, ačkoliv sází na klasické a osvědčené lekačky.

Ve chvíli, kdy se však rozjede to, na co každý čeká, snímku jako by došel dech. Postavy, které jsou v pastech, byly celou dobu vykreslovány jako podvodníci, takže divákovi absolutně nemusí záležet na tom, co se jim stane a celá situace tak působí všelijak, jen ne napínavě. Navíc samotné pasti nejsou povětšinou nějak extra kreativní a mají jediný cíl – co nejvíce znechutit. To se jim daří, ale většinou až ke konci, jinak spíš nudí právě kvůli absenci jakéhokoliv zájmu o lidi v nich uvězněné.

V závěru přijde několik zvratů, které jsou pro sérii typické, a finální rozuzlení doplněné známým hudebním motivem opět funguje opravdu dobře. Tobin Bell jako ústřední postava nadále film táhne a zvládá působit zranitelně i démonicky současně. Naproti tomu zbylí zúčastnění jsou převážně otravní, což je zřejmě jakýsi standard, se kterým se musí počítat.

Hodnocení

Saw X je tak zcela průměrným hororem, který zvládá být chvilku osobní, chvilku napínavý, občas znechutí, ale za ty necelé dvě hodiny taky stihne párkrát nudit. Kvalitou nedosahuje úrovně jedničky a říkám si, jestli vůbec může zaujmout kohokoliv, kdo není vyloženě milovníkem samotné značky.

Autor recenze – Steven47