Resident Evil: Raccoon City je pořádné překvapení, ale rozhodně ne příjemné

Videoherní série Resident Evil to s filmovými adaptacemi nemá vůbec jednoduché. Vše začalo s šestidílnou sérií od Paula W. S. Andersona, pokračovalo přes pár animovaných filmů, na jejichž existenci jste pravděpodobně zapomněli, a skončilo u nedávného Resident Evil: Infinite Darkness. Ani jedna z adaptací se rozhodně nedá považovat za dobrou, mé nadávání na poslední zmíněnou si můžete přečíst i u nás.

Raccoon City ale na úplném počátku vypadalo docela slibně. Adaptace prvního dílu tak, jak ho původně známe? To zní přeci skvěle!

První fotky z filmu také nevypadaly úplně příšerně. Vše se ale zvrtlo u prvního traileru. Ten vypadal... řekněme jen špatně.

Nemá smysl tu ale nadávat na trailer, když už si během chvíle zanadávám u samotného filmu.

Abych řekl pravdu, na projekci jsem už šel přesvědčený o tom, že film bude špatný. A tím myslím opravdu špatný. To znamená jediné, mohlo mě to už jen příjemně překvapit. A ono se tak skutečně stalo! Jen to rozhodně nebylo příjemné. Ano, překvapilo mě to. Ale jen v tom, že něco může dopadnout ještě daleko hůř, než si člověk dokáže jakkoliv představit.

Film nás zavede do událostí prvního dílu. Ve Spencerově vile umře osoba a poté, co se policie a ani jeden z týmu policejní jednotky S.T.A.R.S. nevrátí a přestane komunikovat, je do vily poslán tým druhý.

Ten obsahuje všechny naše známé oblíbené postavy. Tedy skoro jak je známe, ale o tom později.

Chris Redfield, Jill Valentine, Albert Wesker a několik dalších se tedy vydávají do sídla zjistit, co se přesně stalo.

Teď ale opět na začátek, jelikož film nás nezavede pouze do událostí prvního herního dílu, ale vlastně i do dílu druhého, třetího a částečně i Code Veronica: X.

Claire Redfield se po několika letech vydává zpět do Raccoon City. Tam se chce opět setkat se svým bratrem Chrisem, kterého od té doby, co utekla ze sirotčince, ve kterém vyrůstali, neviděla. Už jen chvíli poté, co se sourozenci znovu setkají, zasáhne Raccon City tma. Tma, sirény, chaos a všudypřítomní nemrtví. Chris odjede do práce jako policista a Claire je ponechána svému osudu.

Na své cestě potkává Leona S. Kennedyho, nováčka u R. P. D. (Raccoon Police Department). Spolu se musí pokusit uniknout z města.

Teď nadchází jediná otázka. Kde začít s kritikou? Asi rovnou u příběhu.

Je až moc poznat, že nápad tvůrců narvat dva díly (+ spoustu referencí na další dvě pokračování) do jednoho dvouhodinového filmu byl opravdu špatný tah.

Oproti předloze se všechny události z prvních dvou her odehrávají jen během jedné noci, takže je vše pořádně uspěchané a chaotické. V jednu chvíli jsou postavy zde, najednou je někdo ve vile, najednou někdo umře, střih, někdo je jinde a vy ani nevíte o koho se jedná, bum, Ashfordova dvojčata, výbuch první, výbuch druhý, jumpscare, jumpscare, jumpscare, komická scéna. Spousta chaotických scén, které jsme po skončení projekce pojmenovali jako "filmový dadaismus". Prostě se vzaly scénáře her, rozstříhaly se na kousky, hodily se do klobouku a začalo se losovat, co se ve filmu objeví.

Celkově je příběh neuvěřitelně zmatený, nedává smysl a bez znalosti her byste ani neměli být schopni se v něm orientovat. Nic není dokončeno a spousta věcí je upravena. Proti tomu toho ale tolik nemám, lehké změny v ději mě nijak nerozhodí. To jsem se snažil si říkat na začátku. Později byly změny už tak bolestivé, že bych byl raději za přímou kopii originálu. Většině postav chybí motivace a pokud už se nám film snaží alespoň trochu říct, že nějakou chtějí mít, jako například dcera Williama Birkina, zjistíte, že je to vlastně stále naprosto zbytečné.

Pořád nechci moc spoilerovat, ale pokud jste hráli hry, je vám to skoro jasné. William Birkin je zde hlavním záporákem. To by mohlo fungovat, pokud by se neobjevil jen doslova asi v pěti scénách, kdy nám není absolutně představen jeho charakter a jeho jedinou motivací zde je - Mám dceru. No a co, když se dcera absolutně nechová jako dcera, ale spíše jako neživý objekt?

K tomu se také pojí teleportace charakterů, kdy je každou chvíli někdo prostě tak nějak jinde, někdy někdo leží, někdo stojí, někdo střílí a najednou je úplně na jiném místě.

Když už jsme u postav, je třeba si představit naše kladné hrdiny.

Už od prvních fotek vznikly u spoustu lidí problémy co se týče vzhledu postav. A víte vy co? Jsou mi naprosto ukradené. Je mi úplně jedno, kdo jak vypadá, jde mi hlavně o to, aby to zvládl zahrát. A to se tady skoro stalo. No, skoro. Možná, kdyby herci dostali scénář na postavy ze hry a ne na nějaké random osoby, které jediné, co mají společného s protagonisty předlohy, jsou jména.

Jediní, kteří si zaslouží pochvalu, jsou Chris a Claire. Jen oni dva se alespoň trochu drží své videoherní předlohy. O jejich historii a dětství mám stále velké pochybnosti, ale změny v ději jsem zde už zmiňoval.

Zbytek je ale banda naprosto nesympatických a zabitíhodných postav.

Ať už je to třeba Jill, která prostě není Jill (tento popis zní jednoduše, ale po zhlédnutí pochopíte, že je to nejvýstižnější popis, co jen být může). Wesker, který zde není ten pořádný záporák, ale chudáček a hlavně pako, které se ve vile chovalo způsobem "dostal jsem informace před doslova minutou a všechno mi posílají přes pager. Nevím, co mám dělat a nechci to dělat". Zakončuje to Leon, který, opět jako Jill prostě není Leon. Nejedná se o toho drsného hrdinu z původních her, který přijede na místo činu a i když je nezkušený, vyřeší úplně vše. Ne, tady se jedná o naprosto komickou postavu idiota, který není schopný absolutně ničeho a je dobrý jen na "vtipné" hlášky, které jsem zrovna v tomhle filmu moc nepotřeboval.

Kdyby byl ale takový charakter postav stanoven na začátku a film by se toho držel, tak by to stále nebylo tak špatné. Chování postav se ale mění vlastně neustále, a to často i během jedné scény, kdy se jejich vztah beze slova změní hned třikrát.

Když už jsme u humoru tak to, co se dělo tady, bylo už opravdu moc. Postavy zde úplně náhodně házely "vtipné" hlášky, které se do daných situací vůbec nehodily a ti, kteří je říkali, by je ve skutečnosti nikdy neřekli. Při sledování jsem měl z toho důvodu pořád pocit, že sleduji další marvelovku.

Dobře, budu teď ignorovat všechny špatné změny, které film přinesl. Všechny změny charakterů postav, překopání děje i vesmíru a strašný scénář. Jak vlastně film působí jako horor?

Absolutně vůbec. Film říkal, že bude adaptací prvních dílů, ve kterých šlo hlavně o atmosféru, a ne o akci jako v dalších pokračováních. Tady atmosféra neexistuje. Tím pádem se asi úplně stejně jako já před začátkem projekce bojíte, že bude film využívat lekačky, že?

Před začátkem jsem si řekl, že bych tvůrcům odpustil jediný jumpscare, a to je ten ikonický se psy na chodbě ve Spencerově vile. Toho jsem se samozřejmě nedočkal, ale viděl jsem dalších několik desítek špatných a levných lekaček, které mi dokázaly celý zážitek naprosto znechutit.

Vlastně nejděsivější částí filmu byl moment, kdy se mezi závěrečnými titulky spustila ještě jedna závěrečná scéna, která působila tak, že nás už připravuje na další díl a která se v určitých momentech zvrhává v naprostý bizár.

Nejraději jsem ale měl momenty, kdy se snažili tvůrci propojit děsivou atmosféru s akcí. Ty většinou dopadly naprosto komicky a pokud jste film viděli, rozhodně si vzpomenete na scénu se zapalovačem (opravdu, stačí vidět jen ji a o filmu budete vědět úplně vše).

Přes zapalovač jsem se dostal k hlavním nepřátelům celé série, a to jsou nemrtví.

Ti zde fungují přesně tak, jak se v daný moment tvůrcům chce. Občas jsou rychlí, občas pomalí, někdy trošku retardovaní a občas taky mluví. Jakákoliv snaha napodobit původní nepřátele zde nevyšla a vy jste tedy nemohli ani vytušit, co by se v danou chvíli mohlo stát.

Samozřejmě i vedlejší a větší záporáci zde byli naprosto nepochopitelní. Ideálně, když najednou nebyli záporáci, ale kladní hrdinové. Úplnou náhodou. Nebo se také objeví jen na pár vteřin, jen aby tam jakože byli. Díky příšernému CGI vám to ale naštěstí vůbec nemusí vadit.

Co vám ale vadit bude je všudypřítomný fan service. Obrovské množství scén ve filmu není z toho důvodu, aby dávaly smysl, což nedává většina scén, ale snad rozumíte. Jsou tam jen kvůli tomu, aby naprosto levně zkopírovaly nějakou scénu z her.

Abych film jen nekritizoval, můžu pochválit dvě věci. Ano, dvě, jsem si naprosto jistý, že jich více nebylo.

První je scéna, ve které se začne uzavírat Raccoon City. Zní zvláštně, že zmiňuji scénu, která je docela nezajímavá a ani není nijak dobrá, ale byl jsem rád, že jsem mohl vidět něco málo před začátkem druhého dílu.

Druhou věcí je zábavnost. Ať si je ten film špatný jak chce, já se prostě sakra bavil. Je to samozřejmě i negativum, ale už dlouho jsem se v kině tak nezasmál. Smích byl sice prokládán i pocity frustrace z toho, že jsem zapomněl, jak se váže oprátka a nevěděl jsem, kam jsem zahodil šálu, ale to už je věc jiná.

A možná bych dokázal jako pozitivum připočíst i chuť zahrát si hry, kterou mi ten film vyvolal, abych si napravil náladu.

Na závěr musím říct, že recenzi schválně píšu hned po návratu z kina, kdy je má naštvanost na vše úplně nejvyšší a nepotřebuji tedy nic odpouštět. Tomuto filmu bych totiž nerad cokoliv odpouštěl.

Pokud ale jde o doporučení, jestli na nového Residenta jít máte nebo ne, tak záleží jen na vás. Chcete na to jít se seriózním přístupem a znalostí herního originálu, abyste mohli hledat všechny chyby a přešlapy a vlastně jen neustále hledali, co je špatně? V tom případě se filmu pro vaše vlastní zdraví vyhněte. Pokud si ale chcete zajít na bizarní podívanou ve stylu The Room nebo Sharknado, na kterou si zajdete s partou přátel a dobře se pobavíte, tak film doporučit můžu.

Já patřím do té první kategorie a ačkoliv se to může zdát přehnané, tak nemůžu dát filmu větší hodnocení než dávám.

Hodnocení - 2 %

Autor článku - Biasim