Značka Predátor se vždycky těšila obrovskému potenciálu. Bohužel je smutnou pravdou, že od prvního dílu hlavouni v Hollywoodu nepřišli na to, jak na filmovou legendu správně navázat. Zkoušelo se to různými směry, posledním byl například blockbusterovější přírůstek v podobě snímku Predátor: Evoluce od režiséra Shanea Blacka. Hláškující postavy a odlehčenější přístup však nebylo to pravé, co by si vesmírná lovec zasloužil a diváci i kritici se na tom shodovali.

Rok se s rokem sešel a i když už Predátor neloví lišky, ale je pod nadvládou Disneyho, netrvalo dlouho a máme tu nový pokus o oživení této zdánlivě vyhynulé franšízy. Kravaťákům u Disney totiž došlo, že se zde přeci jen skrývá jakési kouzlo a finanční potenciál. Rozhodli se na značku podívat trochu z jiného úhlu a zaměřit se na samotné jádro a původní myšlenku. A ono se to překvapivě povedlo.

Režisér Dan Trachtenberg nás zavedl na komančskou prérii na začátku 17. století. Zajímavý krok, řeknete si nejspíš. Proti komu bude predátor bojovat? Vždyť proti Indiánům, kteří neznají konvenční zbraně, bude mít nesrovnatelnou výhodu! Máte pravdu, pohádkový román od Karla Maye si tady určitě nepředstavujte. Tady se jde drasticky na blízko a na krev.

Sledujeme mladou lovkyni (Amber Midthunder), která si musí ve svém kmeni vydobít pevné postavení a sama se ještě v lovu hledá. Nemá samopaly a raketomet, jako měl Arnie, ale má jinou velice podstatnou zbraň - sekeru na provázku. Ehm, pardon... Intelekt, ano to je ta zbraň. Určitě je dost vynalézavá, pálí jí to. To je dobře, protože již za nedlouho ji půjde po krku drsnější zvíře než puma nebo medvěd.

Víte, na prvním Predátorovi pro mě nebyla nejzajímavější nahláškovanost nebo nějaké blockbusterové měřítko. Ne. V čem film pro mě vynikal byl prostě a jednoduše souboj jeden na jednoho. Lovec a kořist. Kořist, která měla značnou nevýhodu, ale dokázala lovce přechytračit a na poslední chvíli změnit tento status quo. Prey se k tomuto původnímu tématu vrací a servíruje nám díky tomu zábavnější podívanou, než tomu bylo doposud.

Je více než uspokojivé vidět film, kterému jde jen o tohle a nesnaží se být zbytečně velkolepý a šokovat. Sledovat hrdinku hodinu a půl, jak se pokouší vynalézat zbraně, pochopit motiv nepřítele a jeho techniku, které nerozumí, je prostě zábavné. Film je chytře napsaný, zbytečně se v něm nemluví a radši vám vše ukazuje. CGI a jiné efekty možná odpovídají streamovací platformě, avšak nemáte zároveň problém mu to odpouštět. Necítíte pachuť zeleného plátna, místo toho si vychutnáváte vůni zelených lesů a trochu toho špinavého bláta. Je pravdou, že se občas jde s tempem dolů, ve správných místech si vás však film vždy udrží v napětí, které se dostavuje zejména v akčních sekvencích. Velmi dobře se kouká na kombinaci různých bojových technik, vynalézavost a souboje historických bambitek a sci-fi zbraní z vesmíru. Indiánská znalost přírody a bylinek se projevila i na tónu snímku a režisér krásně pracuje s prostředím, které se různě nastiňuje a později i umně využívá.

Shrnutí

Co si o tom všem po zhlédnutí myslím? Chci víc takových filmů. Prosím! Mnohem radši si dám pět kratších atmosférických hororů ročně, které se budou soustředit na postavu, její motivy a cestu, než na pět zapomenutelných blockbusterů za dvě stě mega. Ty totiž tenhle pocit reálna a dopad nemají. Moc děkuji Disney za překvapivý krok tímto směrem. Neříkám, že Predátor: Kořist je nějaké veledílo, ale je to zábavný film. V přehlcenosti a masáži eposů a rozmáchlých masivních děl působí svěžím a čerstvým dojmem a já to vítám s otevřenou náručí.  

Hodnocení - 75 %

Autor recenze - Wade Wright

Nejnovější články

Přečtěte si jako první, co je nového