Platí, že „Nikdo" není zábavnější než John Wick?

Akční snímek „Nikdo" si získal v poslední době velkou popularitu. Je to ovšem zasloužené?

Pokud se v myšlenkách vrátím k onu zmiňovanému Johnu Wickovi, hned z kraje recenze musím říct, že jednička se podle mě stala kultem tak trochu náhodou. Chápu, že všechna sláva pramení ze skvělého Keanu Reevese a památného „problému se psem", ale celkově jde o dost jednoduchou a přímočarou akci, která ničím novým diváka nepřekvapí. Je sice natočena filmařsky skvěle, ale pokud si na jedničku zkusím vzpomenout, tak si kromě psa upřímně nevzpomenu na žádnou "konkrétní scénu", která by mě nutila si ten film pustit znovu. S tímhle problémem se skvěle popasovaly další díly, ale pokud máme snímek "Nobody" s něčím srovnávat, měla by to být právě jednička. Protože Hutch je teprve na začátku své slávy.

Výstavba děje je přitom místy dost podobná právě Wickovi. Na začátku se seznamujeme se zdánlivě pasivním Hutchem, který si žije svůj nudný život, chodí do práce a má problémy s rodinou. Bob Odenkirk je přitom ve své roli neuvěřitelně sympatický a starší divák docela pochopí i tu jeho domáckou stránku, která se projeví hned na začátku při jednom menším přepadení. A pak to přijde... Někdo má mrtvého psa, někomu se ztratí doma náramek s kočičkou. A jak už tušíte, od té chvíle se rozpoutá peklo.

Jasně, opět se tady střetáváme s jistou mírou náhody, která spustí neočekávaný řetězec událostí, ale i přes to naprostá většina scén dává dokonalý smysl a prohlubuje charakterový rozměr Hutche, který je mnohem komplexnější, než by se mohlo zdát. Prvoplánové násilí se tak odsouvá do pozadí a hned při první konfrontaci jde poznat, že i hlavní hrdina má nějaké hranice a priority. Což je určitě fajn, protože se s ním snáze ztotožňuje. Občas je střih sice záměrně zběsilý, ale akční scény jsou poměrně plynulé a dostatečně krvavé. „Syndrom hlavního hrdiny", který je docela rychle v pohodě se sice nevyhnul ani "Nikomu", ale pořád je to ještě v rámci žánrových mezí.

Stopáž navíc není přepálená a střet s hlavním záporákem netrvá příliš dlouho na to, aby stačil nudit. Závěrečné hraní na Kevina ze Sám doma už se sice v poslední době dost přejídá (Skyfall, Rambo: Poslední krev a mnohé další), ale zase obsahuje výborného Christophera Lloyda, takže tvůrcům budiž odpuštěno. Jejich film šlape od začátku až do konce a rozhodně není blbý jako jiné akčňáky.