Ostrov - Řemeslně zvládnutá romantika, která u diváků neztroskotá

Do kin zamířila nová česká romantická komedie Rudolfa Havlíka s Jiřím Langmajerem a Janou Plodkovou v hlavních rolích. Naše letité zkušenosti nám říkají, že spojení „česká romantická komedie“ zejména v posledních letech neevokuje příliš nadšené emoce. A proto jsem rád, že hned v úvodu můžu tenhle snímek zařadit do o něco vyšší kategorie a propadákem se nestane. Aspoň za mě si to nezaslouží.

V prvé řadě je třeba říct, že Ostrov si na nic nehraje. Není to survival, takže tomu musíte odpustit jisté nelogičnosti v tomto ohledu, není také čistým dobrodružstvím, takže to oficiální označení berte s rezervou, jediné dobrodružství spočívá v poměrně dobře natočené scéně s havárií letadla a část po ní. Režisér a scénárista v jednom pan Havlík moc dobře věděl, co dělá, měl jasnou vizi a za tou si cílevědomě šel. Podařeně. Jak zmínil i na tiskové konferenci po promítání, prostě si chtěl natočit „romaňtárnu na ostrově“ (velmi volná citace) v rámci už z podstaty zajímavého a pro diváky lákavého námětu, který již záměrně využilo nespočet filmů předtím.

Jednoduše, Ostrov je prvé řadě pokus o variaci na vztahovou terapii. Od začátku do konce film prochází jasně danými fázemi příběhu, kdy se manželé chtějí rozvést, nenávidí se k smrti, stane se nějaká katastrofa a ono je to zase sblíží. Ne, to není spoiler. Jako divák s tímhle musíte počítat, není to nový žánr. Ptáte se tedy, co zajímavého na takovém filmu očekávat?

Protože tento typ filmů spočívá na hereckém výkonu jen velmi malého počtu herců, musíte mít moc dobře zvolené hlavní hvězdy. A to se tady bezpochyby povedlo. Jiří Langmajer a Jana Plodková jsou jako pár výteční, emoce mezi nimi fungují, a to jak v dramatických, tak i humorných scénách. Nejedná se z jejich strany o hereckého „autopilota“, což se často u typu takových snímků děje, do svých postav dávají něco navíc, byť jsou jejich role i  výrazem toho, na co jsme v jejich konkrétním případě zvyklí. Langmajer jako bručoun, Plodková jako víceméně komická část a častý spouštěč vtipných situací. Nicméně produkce jim sedla a je znát, že se jim pracovalo dobře. 

Taktéž je důležité prostředí. A to jak z hlediska kamery, tak i přímá fyzická práce s ním. Tady zmíním jednu zajímavost opět z tiskové konference. Štáb natáčel na thajském ostrově, který je zároveň přírodní rezervací. Byli tedy pod přísným dohledem člověka, který dbal na tamní pořádek. Pokaždé po sobě museli uklízet, pokaždé si museli vozit na plac veškeré vybavení, nesměli používat nic nepřírodního, respektive, nesmělo se to dostat do volné přírody. Překážkou tak byla nemožnost použít různé oleje, směsi a harampádí, které by jistě po pádu letadla zůstalo. A ta zajímavost - štáb zakomponoval do rekvizit i to, co vyplavilo moře na pláž. I to následně uklidili. 

Ohledně kamery samotné, Václav Tlapák odvedl kvalitní práci, většinu času mi přišlo, že se dívám na něco mezi českou a zahraniční produkcí, velmi často mě překvapil nějaký nádherný záběr a vůbec celková kompozice a skládání obrazů za sebou (za což může i střih) mi přišla o něco víc napřed, než většina dalších českých komedií. Na to, o jak nenáročný film se jedná, nemůžu vlastně v tomhle směru říct nic negativního. 

A nakonec tu máme scénář. Takhle, jak už bylo řečeno, většina vtipů tu funguje, člověk se i lehce nahlas pousměje (což se několikrát stalo a nebyl jsem sám), stejně tak vás na několika málo místech dokáže dojmout. Langmajer i Plodková si v tomto dost rozuměli a protože měli na přípravu spoustu času, a proběhlo také mnoho čtených zkoušek, měli to prostě v hlavě a o to víc se do toho mohli opřít „vnitřně“, dát do toho něco navíc, co jsem už zmiňoval. Jinak se ale jedná o tradiční scénář, který se trefně obouvá do různých situací, které mezi sebou muž a žena ve společné domácnosti mívají, aniž by to ale bylo jakkoliv přestřelené či trapné. Nicméně je tu pár míst, které už nemusely být řečeny a já osobně bych je ponechal beze slov a nahradil je třeba hudbou, ale po bitvě je každý generál. 

Hodnocení

Ostrov splňuje přesně to, co byste mohli od podobného žánru očekávat. Zasmějete se, ti citliví uroní slzu a manželé se snad i zamyslí nad tím, co by oni dělali v podobné situaci, případně jestli si také nepotřebují něco důležitého říct. Snímek je sice předvídatelný, aspoň co se týká vyústění, nicméně celé to zachraňují herecké výkony a dost povedený vizuál. Hudba příjemně podtrhuje většinu scén. V konečném důsledku se tak sice nejedná o komedii desetiletí, ale o příjemný film, u kterého nechcete z trapnosti spáchat sebevraždu. Za mě se rozhodně jedná o povedenou netradiční manželskou poradnu, kde je namísto poradce jen opuštěný ostrov a vlastní minulost. Jednoduše - nejde tu o žádnou generickou podívanou, která láká jen na dobré herce, ale ve výsledku vám nic nepředá. Tohle má nějakou duši a jasnou vizi. A za to díky.

75 % 

Autor recenze - Michal Černý