Národní divadlo ruší premiéru Čajkovského opery Střevíčky. Je to cenzura?
To, co se nyní děje mezi Ukrajinou a Ruskem asi netřeba popisovat, neboť to sleduje celý svět. Taktéž se jedná čistě o politicko-vojenské téma, které na naše stránky ani nepatří. Nicméně díky tomuto konfliktu se některé státy a soukromé firmy rozhodly uvalit na Rusko mnoho různých sankcí, popřípadě se rozhodly podpořit ukrajinskou stranu svojí vlastní cestou, což se nakonec dostalo až do kulturní sféry. A to je přesně okamžik, kdy se do toho můžeme vložit i my.
Co se přesně stalo? Národní divadlo se rozhodlo zrušit premiéru opery Střevíčky z pera Petra Iljiče Čajkovského, ruského hudebního skladatele, mezi jehož nejznámější díla patří Louskáček, Labutí jezero či Evžen Oněgin. Zajímavostí je, že Oněgina dokonce sám dirigoval při české premiéře v roce 1888.
A proč ji ruší? Vysvětlení ND je vysvětleno v interním dopise, jenž byl rozeslán všem zaměstnancům:
„V kontextu dnešní situace, kdy současní političtí představitelé Ruska vedou agresivní válku proti Ukrajině, vznášejí vůči nezávislé zemi nepřijatelné imperiální nároky a pro dosažení svých absurdních a protiprávních cílů způsobují humanitární katastrofu a neváhají páchat válečné zločiny, bohužel vystupuje historický kontext, v němž se Čajkovského opera odehrává, do popředí a stává se citlivým tématem, nad nímž nelze zavírat oči s poukazem, že je to jen pohádka,“ píše šéf Opery Per Boye Hansen. Taktéž dodává že:
„... realizací takové opery nechci poskytovat proputinovské propagandě jakoukoli možnost následně zneužít umělecké tvorby k sebemenšímu ospravedlňování zločinných úmyslů a skutků ruského politického vedení.“
Aby to bylo jasnější, je asi potřeba si stručně říct, o co v opeře samotné jde, v čemž nám pomůže Wikipedie. Děj opery je zasazen do doby Kateřiny Veliké a v libretu počínaje druhým obrazem třetího jednání figurují sbory, které vyzdvihují nepřemožitelnost ruské armády a velikost carského Ruska. Také osoby záporožských kozáků, kteří přicházejí ke dvoru se suplikou, jsou připomínkou historické situace, kdy Ukrajina byla součástí ruského impéria.
Vedení divadla tak získalo pocit, že uvedení hry by se mohlo v kontextu dnešní situace jevit jako podpora ruské agrese a oslava současné „ruské říše“. K situaci se vyjádřil i dramaturg inscenace a překladatel libreta Ondřej Hučín, jenž byl tím, kdo se svým týmem se zrušením premiéry přišel.
„Uměleckému řediteli opery Hansenovi a generálnímu řediteli Burianovi jsme tlumočili svůj postoj a vyzvali jsme je, aby za současných okolností zvážili zrušení inscenace této opery. Našli jsme u nich plnou podporu," říká a dodává, že ho zároveň celá věc velmi mrzí. „Dal jsem si s překladem ještě v mírových dobách hodně práce. Je tam plno archaických lidových a hovorových výrazů, folkloristických prvků nebo ukrajinismů v ruštině... Bohužel je ale to paradigma ukrajinské podřízenosti carskému dvoru v dnešní době příliš citlivé a křiklavé a za nejlepší řešení řešení v daném kontextu považuji nedávat tomuto tématu možnost k tomu, aby bylo zneužito."
Takže, vyjádření aktérů bychom měli. Co já si osobně o tomto počinu myslím?
Abych odpověděl na otázku v nadpisu, tak je to velmi ošemetné. Vzhledem k tomu, že všechny ostatní Čajkovského hry, plus i dalších ruských autorů, v repertoáru divadla dále zůstávají, o cenzuře jako takové asi hovořit úplně nelze. To by skutečně muselo dojít buď k zákazu všech Čajkovského her, popřípadě všech dalších ruských autorů. Taktéž zrušení premiéry není trvalý akt, podle vyjádření vedení ve chvíli, kdy situace na Ukrajině pomine, bude opera Střevíčky uvedena.
Na druhé straně je ale také dobré si uvědomit, že hra z konce 19. století nemá opravdu nemá nic společného s Putinem ani jeho propagandou. Sporná není dokonce ani celá hra, jen pouze její malá část, která má navíc určité historické konotace a mě osobně nijak nepohoršuje, že oslavuje slávu, velikost a neporazitelnost ruské armády, poněvadž to tak skutečně v 18. století za vlády Kateřiny Veliké bylo. Její armáda byla obávaná a její říše byla ohromná. To je historický fakt a opera nedělá nic jiného, než že zasahuje příběh do té doby a zcela logicky některé postavy vyzdvihují sílu armády, která byla tehdy dosti silným agregátorem všech možných událostí.
Možná... možná by se dalo o pozastavení představení uvažovat ve chvíli, kdyby se jednalo o operu současného umělce, jenž by nějakým zázrakem dokázal během jednoho měsíce něco obdobného napsat, zrežírovat a donutit herce se to v tak krátkém čase naučit, každopádně Čajkovského z takové akce obvinit skutečně nelze.
V důsledku tak za sebe říkám, že sice o cenzuru nejde, každopádně je to zcela zbytečné a nelogické gesto, které si nezaslouží ani skladatel, ani jeho dílo. Z kulturního hlediska jde o pořádný přešlap, který nepatří ani na amatérskou scénu, natož do Národního divadla. Popravdě ani moc nechápu vedení čistě kulturního zřízení, které by mělo být apolitické, že se rozhodlo postupovat obdobným způsobem. Divadlo tak z mého pohledu rozhoduje za diváky, co by si mohli o představení myslet, respektive o jedné pasáži, což je ze zásady špatně. Nemyslím si, že by si divák během představení řekl: „Ach, ta opera podporuje ruskou invazi na Ukrajinu! To je nehoráznost!“
Divadlo tak rozhodně mohlo udělat gesto k Ukrajině mnoha jinými cestami. Rušit představení opery, která nemá s dnešní dobou vůbec nic společného, tou správnou cestou rozhodně není.
Co si o postupu ND myslíte vy? Souhlasíte se zrušením premiéry? Jestliže ano, dejte nám vědět do komentářů proč.
Autor článku - Michal Černý
Zdroje informací - lidovky.cz, Wikipedia