Mohlo by se tedy zdát, že je ChatGPT vhodný aspoň na konverzaci pro dlouhé večery, ze kterých může vyplynout zajímavý výstup pro vaši práci, nicméně i zde jsou určité limitace, stroj se začne po nějaké době opakovat a potřebné info z něj prostě nedostanete. Pochválit ho ale lze aspoň za to, že rozeznává kriminální činnost, takže pokud po něm budete chtít návod na něco takového, buď vám neodpoví, anebo upozorní, že to prostě nejde a nabídne vám úplně jinou, legální cestu. I to jde ale obejít různými cestami, například ho zmatete tím, že budete tvrdit, že jde o hypotetickou situaci kupř. v nějaké hře či virtuální realitě a pak to jde o poznání snadněji.
Ale jak už bylo řečeno, aby za vás program napsal celou knihu - rozumějte komplexní, složitý román s mnoha postavami - tak, aby dávala smysl a vše bylo provázané přesně tak, jak chcete a potřebujete, od toho jsme určitě ještě několik let vzdáleni. Možná tam nějaký příběh bude, ale jak správně tušíte, bude emočně vyprázdněný a sterilní. Jestli se tak někdo může bát o práci v příštích několika měsících, pak to jsou pravděpodobně ty typy novinářů, kteří vydávají „pouze“ shrnující články, kde seskupují dohromady faktické události, bez emocí, popisků a vlastních dojmů. Na tohle je ChatGPT myslím dostatečně vybavený.
Tedy závěrem - existuje několik knih/povídek/básní vytvořených v hlubinách neuronových sítí, mohou být zajímavé a působivé, ale přestali snad básníci a spisovatelé existovat? Proč už dneska nepíšou jen stroje a lidé neodpočívají? Odpověď je taková, že zas taková senzace to není a texty psané člověkem obsahují něco, co - aspoň zatím - stroj nedokáže. A proto se o budoucnost spisovatelského řemesla pranic nebojím.