Muž jménem Ove – To je původní název nejen knihy Frederika Backmana, ale také filmu, jenž byl podle ní natočen. Ani s jedním jsem neměl před zhlédnutím tohoto filmu čest, což se ukázalo jako dobrá věc. Neměl jsem totiž ani tušení, jak to celé dopadne a o to víc mě vyústění příběhu zasáhlo. Čekal jsem totiž podle traileru komedii s melodramatickými prvky, bylo to ale přesně naopak.

Co bych tedy udělal jako první je odstranit slovo komedie z žánrů, protože to je všechno možné, jen ne tohle. Ano, člověk se párkrát pousměje, ale to opravdu nestačí. 90 % času budete proplouvat emocemi nabitými vzpomínkami Otta, či zkoumat a pokoušet se chápat jeho nerudné reakce ke všem v okolí. Pojďme se na to ale celé podívat od začátku.

Poslední dobou se u filmů více zaměřuji na prvních 5 minut, které když mě ničím nezaujmou, pak obvykle nevydržím moc dlouho. Tady se to ale nestalo. Hned úvodní scéna v obchoďáku dává tušit, že s Ottem se člověk nudit rozhodně nebude. A skutečně ne. Přichází totiž další série scén, které Otta vykreslují jako nerudného dědu, jehož nejoblíbenější slovo je idiot, kterým častuje většinu lidí v okolí. A to kvůli všemu, co nelícuje do jeho světa pořádku a dodržování pravidel. 

Co mi přijde škoda je bohužel fakt, že Tomu Hanksovi tuhle roli nejspíše neuvěříte na 100 %. Ano, hraje ji skvěle, ale z očí mu to dobráctví prostě stříká na všechny strany, a tak je vám zároveň jasné, že mu to zcela jistě nemůže vydržet celou dobu. 

To se potvrzuje hned ve chvíli, kdy se na scéně objevuje nová rodina v čele s energickou Marisol (sympatická Mariana Treviño), kterou moc nezajímá Ottovo bručounství, je zkrátka odhodlaná být jeho přátelská sousedka za každou cenu. A skutečně si k sobě postupem času nacházejí cestu, která ale na druhou stranu není vůbec jednoduchá. Ono totiž trvá docela dlouho, než se s Ottovým charakterem zásadně pohne. 

Co se týká jejího hereckého výkonu, a vlastně všech ostatních kromě Hankse, zdálo se mi, že lehce přehrávají, což bylo občas otravné a neúmyslně vtipné, ale na druhé straně mim to nijak zásadně nevadilo a v podstatě jsem si v půlce stopáže zvykl. Nemůže ale říct, že by se mi ničí výkon nelíbil, minimálně šlo o každého o velmi dobrý nadprůměr. 

Jak už bylo řečeno, ve filmu se nachází spousta Ottových vzpomínek, a to na zásadní okamžiky života s jeho ženou, která již nežije. Postupně se dozvídáme ty nejzásadnější okamžiky z jejich společného života a právě tyhle pasáže patří k tomu nejlepšímu z filmu, protože skvěle postupně doplňují Ottův současný charakter. Mimochodem, mladší verzi Hankse hraje jeho syn Truman. Zároveň také postupně patří k těm nejsmutnějším částem, když si pak člověk uvědomí (a nakonec to i sám Otto přizná), o co všechno vlastně se svojí ženou přišel. 

Co mi přijde jako veliká škoda je odhalení Ottova zdravotního stavu téměř na začátku filmu. Jde totiž o naprosto geniální pointu, která kdyby byla vyslovena až na úplném konci, fungovala by o 500 % lépe a ještě více by umocnila emoce v samotném finále. Takhle z toho vyjde celkem humorná situace někdy za půlkou, což je ohromné promrhání jinak povedeného scénáře. Druhou věcí, jenž mohla být v tak dlouhém filmu (dvě hodiny) trochu lépe zpracována, je řešení mnohých tíživých otázek současné společnosti. Většinou se to vyřeší jednou či dvěma větami a je po problému. Trochu pohádkové, ale naštěstí to není pro Ottův příběh nijak podstatné. Jen to lehce ruší od samotné podstaty Ottova příběhu. 

Určitě ale pochválím hudbu, která výtečně podtrhuje každý vtipný či dramatický okamžik, kameru, prostředí a vlastně všechno okolo. Na to, že se jedná o nezávislý film, což vám hned v úvodu dokáže logo asi 5 neznámých společností, které se na tom podílely, jde o velmi pěkně provedenou práci, kde je všechno na svém místě i přes určitě malý budget. A i tak by se mohlo mnoho vysokorozpočtových spektáklů v lecčems učit. 

Hodnocení

Muž jménem Otto je laskavým, místy vtipným a hřejivým dramatem, u kterého prožijete mnoho druhů emocí a který ve vás na konci zanechá pocity uspokojení i smutku. Což asi bylo záměrem i u originálu. Výslednou známku snižuje nedotažený scénář na několika místech a paradoxně sám Tom Hanks, kterému jeho roli ne úplně věříte, protože ho znáte. Nicméně tak, jak je to natočené, se jedná o kvalitní a srdcervoucí příběh, který dokáže překvapit a který se vám hned po zhlédnutí nevykouří z hlavy. Což v dnešní záplavě filmů není nic jednoduchého.   

87 %

Autor recenze - Michal Černý

Nejnovější články

Přečtěte si jako první, co je nového