Kimecu no Jaiba: Mugen Rešša Hen (RECENZE)
První série Kimecu no Jaiba se stala jedním z nejúspěšnějších a nejoblíbenějších šónenů poslední doby. Není se ani čemu divit. Série sice nepřináší nic moc inovativního do žánru šónen, ale všechny prvky, které dělají tyto série úspěšnými, dokáže využít na maximum. Na film, který adaptuje celý jeden další arc, čekala velká spousta lidí a konečně se na něj dostala řada. Navíc se stal jedním z nejvýdělečnějších anime filmů historie. Dokázal ale pokračovat v tom, co začala první série, nebo se jedná pouze o přehnaný hype?
Příběh začne hned ve chvíli, kdy minule skončil. Mladík Tandžiro se po smrti své rodiny rukou démona snaží zachránit svou sestru, jež byla přeměněna taktéž na démona a vrátit jí lidskou podobu. Vydá se proto na cestu stát se lovcem těchto bytostí, aby dokázal nejen zachránit svou sestru, ale také aby zjistil, kdo vlastně démoni jsou. Právě byl se svými přáteli vyslán do vlaku Mugen, kde se poslední dobou začali ztrácet lidé pravděpodobně právě kvůli nim. Ve vlaku se setkají s jedním z nejsilnějších lovců - Rengokuem.
Filmová forma zrovna této části příběhu neuvěřitelně prospívá. Příběh přímo adaptuje celý jeden arc z mangy, takže se oproti klasickým anime filmům nevěnuje žádnému vedlejšímu příběhu. Celé dvě hodiny se příběh neustále posouvá a není zde ani čas na žádné fillerové pasáže, které by mohly zážitek rušit. Adaptace samotného příběhu je velice obstojná a atmosféra vlaku je vystižena téměř perfektně. Snové pasáže, které také hrají v příběhu velkou roli, zafungovaly daleko lépe, než v manze a dokázaly vyvolat takové emoce, které byly požadované.
Příběh ale není u celkového Kimecu no Jaiba to hlavní, co by se mělo řešit. Přeci jen se stále jedná o klasický šónen, který sám o sobě nic nového nepřinese. To nejdůležitější je zde stále animace, která mně osobně přišla ještě o úroveň výše, než v původní sérii. Animace je právě to, co dokázalo z jen lehce nadprůměrné mangy udělat něco tak oblíbeného mezi lidmi. U samotných dialogů a klidnějších pasáží se samozřejmě nejedná o nic světoborného, ale jakmile dojde na souboje, Kimecu no Jaiba se ukáže ve své plné kráse. Souboje tu vyplňují snad polovinu celého filmu, kde se střídá 2D animace se 3D. 3D animace tu není použita jen pro ulehčení práce animátorům, ale je opravdu vydařená a jednoduše krásná. Soubojový systém tu nemá nějak zvlášť propracovaná pravidla, takže si tvůrci můžou hrát bez delšího vysvětlování se zajímavými technikami boje a kombinacemi, na které se navíc ještě pěkně dívá. Jelikož jsou souboje stavěné také na využívání jednotlivých živlů, dokázali tvůrci například s vodou nebo ohněm vytvářet neuvěřitelně krásné obrazy.
Abych to shrnul, vcelku se pro mě jednalo o poměrně velké překvapení. Co se týče příběhu, tak už jsem věděl, do čeho se pouštím a že mě to ničím nepřekvapí. Hlavní dějová linka ale stále působí dostatečně poutavě a pro někoho, kdo předtím moc kousků z řad šónenů neviděl, to může fungovat velice skvěle a je na dobré cestě si to dost užít. Jinak film naprosto exceluje v animaci, která nové Kimecu no Jaiba dokázala vyzdvihnout na 75%.
Autor článku - Biasim