John Wick: Kapitola 4 – Nejlepší akční jízda 21. století aneb Keanu Reeves opět přepisuje žánr!

V roce 1999 to byl Matrix, který ustanovil mnoho nových pravidel, jež se stala standardem v mnoha dalších akčních a sci-fi filmech. Po 24 letech, ač to zní neuvěřitelně, tu opět máme nestárnoucího Keanu Reevese, který v úplně nové sáze a jejím (prozatímním) vyvrcholení dokázal nemožné a spolu se svým týmem přepisuje to, jak nyní budou muset aspoň z části vypadat akční filmy, aby se na to dalo dívat. A já vůbec nejsem proti.

Ohromně nerad píšu recenze ihned po promítání, poněvadž ve mně planou emoce a film tak ode mě dostane buď přehnaně pozitivní či negativní recenzi. Tohle ale neplatí v případě čtvrtého Johna Wicka, protože to je nyní dva dny od promítání a čím víc promýšlím, co psát, tím více mohu říct, že jsem pořád stejně nadšený. I když okolo sebe tak úplně pochvalné komentáře od všech neslyším. Já si ale svoje dojmy nenechám nikým zpřetrhat, a tak budou následující řádky ódou na krvavou řežbu, kde mnoho kritiky nenajdete. Ale snažil jsem se nějakou najít, nebojte.

Pokud bych měl k něčemu přirovnat tuhle sérii, pak JW je robustní lokomotiva, která má jeden cíl, žádnou zastávku po cestě a nezastaví se, dokud k tomuto cíli nedorazí. Bez ohledu na cokoliv a to doslova. Můžete Johna shodit z jakékoliv výšky na zem, najet do něj v jakékoliv rychlosti autem, vrazit ho do železného sloupu, postřelit, dát mu tisíce ran... a on přesto vstane a pojede dál, protože musí dorazit do svého cíle. A přes to nejede vlak. 

Celý tenhle svět, ve kterém John žije a funguje, má velmi specifická pravidla (teď není řeč o Continentalu) na která zkrátka musíte přistoupit, abyste si každý jednotlivý film dokázali užít. Proto je každý díl stupínek po stupínku absurdnější a zdánlivě kombinuje prvky fantasy a sci-fi, jakkoliv tomu byl první díl vzdálený. Takže pokud vám přišla trojka „až moc“, tento počin budete patrně proklínat ještě víc. 

Tady to totiž není už jen John, který se převtělil do nesmrtelného poloboha válcujícího každého, kdo se mu postaví do cesty, těch postav je tady celá hromada, a to v čele s Donnie Yenem, jenž zde hraje slepce jménem Caine. Ale to, že je slepý, je vlastně úplně jedno, protože tenhle týpek by porazil i Daredevila během několika vteřin. Caine je ještě absurdnější postava než sám Wick a přesto to neskutečně funguje a tahle dvojice, ať už bojuje mezi sebou, nebo každý zvlášť, patří jednoznačně k highlightům celého snímku. 

Jak celé zvláštní to je si můžete uvědomovat asi každých 15 minut, kdy se rozehrává nějaká akční scéna. Všichni tu po sobě pálí z několika centimetrů do svých kevlarových obleků či jiné ochranné pomůcky, jsou tu k dispozici zbraně nejrůznějšího charakteru, pěstí a kopanců se tu rozdá tisíce, několikrát tu do hlavních postav najede auto, spadnou z výšky tak, že by to normálního člověka rozsekalo na maděru...a přesto se dál a dál setkávají, aby pokaždé bojovali v ještě akčnější a rozmáchlejší scéně. Mimochodem těch akčních sekvencí je tu tolik a tak epické, že by každá z nich vystačila na finále 15 průměrných akčňáků a ještě by zbylo do pátého dílu. 

Zkrátka, od první vteřiny se tu jede zostra a až do úplného konce to nepolevuje.

Tedy, ano, jsou tu oddychové pasáže, kdy se nic neděje. Postavy jen spolu hovoří, což může na první poslech působit nudně, avšak opak je pravdou. V takových chvílích totiž dostáváme rozšíření loru a assasínských pravidel, která snad ani nemají konce. S tím se pojí tak trochu jedna z mála výtek, poněvadž tahle část je i přes to lehce zanedbaná a příběh jako takový je vlastně pořád to stejné. Wick se dostává z bodu A do bodu B, nic moc neřekne a u toho zabije desítky nepřátel. Dělá to sice epicky efektně, ale... Nicméně tvůrci si nejspíše nechávají mnohé detaily do spin-off série The Continental, což plně chápu a nakonec, do čtvrtého Wicka tak mohli nacpat o něco více akce. A kdo by si stěžoval, že.

Další výtečnou součástí zážitku je i všechno ostatní. Kamera, vizuál, kulisy (Ósaka je geniální!), barvy, choreografie, hudba (k té se ještě dostanu)... pokud si někdo myslel, že po trojce už není moc kam jít, šeredně se zmýlil. Už úvodní velký souboj v ósackém Continentalu by vydal na epické finále, a to jsme teprve na začátku. Je tu úplně všechno a tohle všechno se pak rozrůstá a proměňuje v sehraný krvavý balet, pokaždé v jiných kulisách a spoustou svěžích nápadů a záběrů, které tenhle díl posouvají do úplně nových rozměrů. Já osobně si nejvíce užil pozdější část, kdy je Wick při svém postupu místnostmi zabírán seshora a kdy je tak vidět naprosto úchvatná sehranost všech, kdož jsou na scéně. Něco podobného jsem už hodně dlouho neviděl a totálně mě ta pasáž pohltila. 

Co se týká hudby, ta je opět dokonalým doplňkem celé akce, jen mi občas vadilo, že jí je až moc. Během jedné akce se změní několikrát. Většinou to pasuje, ale hudba dodává atmosféře polovinu zážitku a občas se mi stalo, že jsem se zažral do nějaké scény a jakmile se najednou změnila hudba, ten sešup byl citelný. To ale naštěstí nebyl tak často.

No, co se akce týká, o té by se tu dalo psát několik stránek, což dělat určitě nechci, takže jen ubezpečuji, že jí je tu hodně, odehrává se na mnoha velmi odlišných místech, s velmi odlišnou choreografií a snad pokaždé mě nějakým svým kouskem dokázala překvapit. A snad se to samé stane i vám.

Ještě jsem tu chtěl napsat něco  dalších postavách, ale to už bych byl moc dlouhé, takže jen v krátkosti, všichni jsou svým způsobem naprosto skvělí, protože vlastně žádné z nich nechybí motivace, mají tu spolu vybudované silné vztahy, které jsou díky scénáři jasně rozpoznatelné a lehce s e do nich vcítíte. Ať  se jedná a pana Nikoho s jeho psem (který tu má v závěru jednu úžasně vtipnou scénu), Markýze v jedinečném podání Billa Skarsgårda, nebo již zmíněného Caina (Donnie Yen), všem to budete věřit, s každým si jeho linku užijete.

No a po té neskutečné akční jízdě přichází závěr, který je vlastně nečekaně jiný, ale tím je skvostný, je uspokojivý, je chytrý a v podstatě i velmi dojemný. Chtěl bych toho napsat ještě hodně, spoustu toho, co jsem chtěl říct, zůstalo v nadšení nevypovězeno, ale nejlepší bude si udělat výsledný obrázek sami. Z mého psaní je myslím dost patrné, že tohle za mě patří nejen ke špičce série samotné, ale také ke špičce akčního žánru vůbec.  

Hodnocení

Čtvrtý díl je největší, nejdelší, nejakčnější a nejabsurdnější ze všech a náramně mu to sluší. Keanu Reeves,  Chad Stahelski a celý tým stvořili kult, jehož postupy a atmosféra budou nyní předlouhou pro další tvůrce. Je až neuvěřitelné, kam to od prvního dílu dotáhli, ale zaslouží si to do posledního záběru. Tolik nápadů a neotřelých záběrů, tolik barev a tak vypiplaná choreografie, to v člověku musí něco zanechat, i kdyby nechtěl. Na nikom jiném v dnešní době není tolik vidět láska ke své postavě jako právě na Keanuovi, a to se prostě musí ve výsledku odrazit. 

92 %

Autor recenze - Michal Černý