Jestřábe, vypravuj nám znovu! - Tajemná Řásnovka
Tajemná Řásnovka je jedním z těch Foglarových příběhů, které jsou neprávem opomenuty kdesi v prachu půdy, aspoň co se široké veřejnosti týká. Příběh Jindry Sochora patří k těm dramatičtějším, vážnějším a dospělejším titulům ve sbírce, tudíž se domnívám, že si pozornost extra navíc určitě zaslouží.
Ale on si ji zaslouží i z jiného důvodu. Foglarovi se totiž v Řásnovce podařilo skloubit dva směry a dva světy vyprávění.
Řásnovka se bouří
Už na prvních stránkách zjistíte, že vám to celé něco připomíná. A není moc těžké uhádnout, o co jde. Tajemná čtvrť plná špendlíků? Kluby, které se mezi sebou třou o ,,vládu nad územím"? Ať mě picne 200 plantážníků, jestli my nejsme v nových Stínadlech. Dokonce se tu objevuje artefakt, po kterém prahne snad každé batole. Jen to není mystický symbol, ale docela ,,obyčejná" hra.
Možná bych mohl být konkrétnější pro ty, kteří se setkávají s touto knihou poprvé.
Celý příběh vlastně začíná pro Foglara dost nezvykle. A to docela drastickým činem, který jeho hrdinové nedělají vůbec často - útěk z domova!
Jindra se kvůli častým hádkám rodičů a otcově přísnosti rozhodne všeho zanechat a žít raději na ulici. Na svém náhlém útěku se zatoulá do neprobádané části města zvané Řásnovka. Na rozdíl od Stínadel toto ale není uzavřená základna, do které je vstup pouze na vlastní nebezpečí. Je to čtvrť otevřená a (nejen) pro všechny mládežníky extrémně zajímavá.
Kam totiž lidské oko dokáže spočinout, hrají místní obyvatelé velice zvláštní deskovou hru zvanou Fan-Tan, která se skládá z veliké hrací desky, na které je propracovaná mapa a do které se zapichují různobarevné špendlíky coby hráčovy jednotky.
Nemá asi smysl popisovat pravidla, ty ostatně nedokázal přinést ani Foglar sám. Důležité je vědět, že i tato skutečnost Jindru nadchne a celé místo se okamžitě stane jeho druhým domovem.
No a Jindra zde přečká na dvorku svoji první noc na útěku. Najde si dokonce práci coby umývač nádobí, aby si dokázal vydělat na jídlo. A jak už to bývá, při svých toulkách narazí na partu kamarádů, se kterou následně založí klub Stráž Řásnovky, a může začít příběh plný různých chlapeckých dobrodružství.
V tenhle moment se navrátím k původní myšlence o spojení dvou světů. Kromě starého známého motivu čtvrti, kde se děje cosi výjimečného, se přidává i aspekt typického městského dobrodružství o chlapci, jenž si dokáže díky nezlomnému přátelství, odvaze a touze se stát lepším člověkem proklestit cestu dospíváním. A jakoby si sám Foglar uvědomoval, že v tomto příběhu spojuje mnohá svá předchozí vyprávění, objevuje se v příběhu i Mladý Hlasatel, 13 bobříků či Modrý život.
Řásnovka - foglarovský multiverse. A ano, vím, že se podobné odkazy objevují i v jiných knihách.
Osobně mám s touto knihou výjimečná setkání a pokaždé na mě zapůsobí úplně jinak. Když jsem ji četl poprvé, vnímal jsem jen ten aspekt jakési hry, která není úplně pojmenovaná, a přesto je tolik populární. Pamatuji si, jak jsem i já chtěl něco takového vymyslet a zprovoznit. Podruhé na mě dolehlo téma útěku z domova, při dalším čtení mě zase oslovily problémy mezi rodiči. Tentokrát mě zaujala typická klička, kdy se hlavní hrdina ocitá na místech přesně ve chvílích, kdy má, či přichází přesně ta pravá osoba, která jediná dokáže zachránit situaci. Deus ex machina, kterou Foglar používal s oblibou.
Zdejší záchrana shůry spočívá na speciálním místě v Řásnovce, kam si Jindra chodí pro inspiraci, kterou cestou se má nyní vydat. A světe div se, pokaždé na něco přijde.
Podle mého je tento princip už natolik obehraný, že by ho aspoň někde mohl vynechat, ale budiž. Patří to k vypravěčskému stylu a co si budeme povídat, Foglar zřejmě nikdy netoužil po tom, psát propracované romány o 500 stránkách, kde by byla vysvětlena obšírně každá akce jednotlivé postavy. Ono to ani není třeba.
K příběhu chci nicméně dodat pro mě zajímavou věc. Anotace knihy nás láká především na dosažení spravedlnosti, kdy musí Stráž Řásnovky pomoci Tondovi Menčíkovi, který vymyslel Fan-Tan, jemuž bylo ukradeno uznání za výrobu celé této hry a parta musí přijít na to, kdo za tím stojí a jak celou situaci dát do pořádku.
Ona je to jistě pěkná premisa, kdyby ovšem byla ústředním tématem. Bohužel nechápu, proč se akcentuje zrovna tento příběh, když ten se řeší prakticky až na konci, po všech peripetiích, které musel klub zažít. Celá akce záchrany Fan-Tanu a jeho autora je sice velký quest, ale ke kterému nevedou žádné stopy. Naopak, kluci celou dobu řeší půtky mezi sebou, shánění vlastní klubovny (což je asi nejrozsáhlejší linka ze všech), Jindra vymýšlí aktivity pro klub...zkrátka nic, co by mělo napovídat tomu, že je hra a její autorství v nebezpečí.
Shrnuto k příběhu - Foglar zde rozehrává klasické klubovní městské dobrodružství, které se na první zběžné přečtení bude jevit asi jako běžné klukovské zápolení s dospíváním, hledáním zdroje zábavy a vcelku drsnou ukázkou závisti a zloby, a to ze strany party Arny Bidmanna (zajímavé jméno!). Navíc tu máme celkem americký happy end, chyběl ještě západ slunce, což je pro Foglara taktéž vcelku typické, ovšem tady mi to přišlo už nějak moc. Pokud bych měl zařadit Řásnovku na žebříček oblíbenosti, pak bude spadat do toho typu knížek, které si rád přečtu, když se ke mně dostanou, ale nebude titulem, který by měl někomu dokázat, jak skvělým spisovatelem Foglar byl. Když bych měl někomu ukázat 5 jeho nejlepších knih, tahle mezi nimi nebude. Tím ale neříkám, že neobsahuje skvělé a emoční momenty.
Dokáže ilustrace povýšit celou knihu? Tady jednoznačně!
Ilustrace u Foglarových knih je stejně důležitá, jako příloha u jídla. Nemusí tam být, ale když ji máte a je výborná, umocní to celou četbu několikanásobně.
Řásnovka si tentokrát opět vysloužila ženskou hrdinku. Barbora Kyšková si možná ani neuvědomuje, co způsobila, ale její práce k této knize se mi líbí s každým prohlédnutím čím dál více. Už jen obal knihy, který nám ukazuje Jindru hledícího na industriální zakouřenou část Řásnovky, zřejmě z onoho ,,kouzelného" místa zmíněného výše, přenáší pocit, který ve mně třeba Foglar v samotném textu a popisu onoho místa vyvolat nedokázal.
Ilustrace jsou černobílé i barevné a pokaždé je jednotlivý styl použit perfektně vzhledem k situaci. Postavy jsou vykresleny tak skvěle, že jsem si okamžitě jejich podobu přenesl do mysli a pracoval s ní po zbytek příběhu. Jen na některých místech se mi nelíbí zpodobnění dospělejších mladíků, kteří pracují s Jindrou na stejném místě.
Ohromně se mi líbí i zachycení dobové atmosféry města, oblečení jeho obyvatel, ztvárnění architektury. Prostě, v těchto detailech nemám za sebe co vytknout.
Jediné, čeho jsem si všiml a nevím, zda je to záměrem, je výraz postav. Mám trošku pocit, jako kdyby Barbora měla celý příběh spíše za poctivé rodinné drama, než občas lehce vyhrocené situace chlapeckých part. Často je tak vidíme zachycené ve výrazu děsu, znechucení, překvapení, zlosti nebo smutku. Ale je dobré přiznat, že on to vlastně ani moc vysmátý příběh není.
Celkově shrnuto, Barbora dokázala svojí kresbou nejen výtečně podtrhnout atmosféru a vyznění příběhu, ale na některých místech ho dokonce doplnit a vysvětlit tak, jak by se samotnému textu nepodařilo dokázat. Jeden z důkazů, že i žena dokáže pochopit a vcítit se do foglarovky.
Hodnocení
Tajemná Řásnovka je zčásti typickou městkou hříčkou o nečekaném přátelství, klubovnictví a zčásti pokusem o vytvoření obdobné legendy, jakými byla Stínadla. Nemyslím si, že by se to podařilo tak, jak možná Foglar zamýšlel, ale i přesto se jedná o příběh, který má dnešní generaci co říct. Byť se zde nevyskytuje žádné generální téma, jakým je třeba kouření, šikana, nebo hledání trilobitů. Zde se nabízí několik témat, která nejsou nijak rozvedena, jen ukončena ohromným triumfem na konci. Což mi přijde jako nevyužitý potenciál. Na druhé straně, dokážu si zde představit skvělý základ pro pokračování - 82 %
Bonus
Ano, i tentokrát je v knize sešitek s příjemným doplňkem k příběhu. Čekáte-li Fan-Tan, zklamu vás. Přesto se uvnitř ale hra nachází. Jmenuje se Boj o Zlaté ostrovy a podle toho, co si lze přečíst, jde o velmi plnohodnotnou náhradu a mám pocit, že mnohé uspokojí mnohem víc, než by to Fan-Tan dokázal. V sešitku najdete jak kompletní pravidla, tak i speciální hrací žetony k vystřižení. Zkrátka, jeden z těch nejlepších doplňků, které si můžete v této reedici přát. Jen škoda, že s knihou nemá prakticky nic společného.
