Jestřábe, vypravuj nám znovu! - Pod junáckou vlajkou
Každé nové vydání foglarovky z dílny Albatrosu pro mě znamená dychtivé rozbalení a rychlé prolistování knihy, abych aspoň na kratičký okamžik viděl ilustrace a usoudil, jestli se mohu těšit či nikoliv. Skoro ve všech případech to dopadlo velmi dobře a hned na začátku říkám, že ani tato kniha není výjimkou. Ale jako vždy začneme pěkně od začátku.
Skautský příběh, který není o skautingu
Možná trošku divný nadpis, ale hned vše vysvětlím. Hlavně tedy těm, kteří nejsou ve Foglarově díle natolik zběhlí.
Jaroslav Foglar byl převážnou část svého života nejen skvělým spisovatelem, ale taktéž vynikajícím skautským vedoucím. Jeho přezdívku Jestřáb ostatně většina lidí zná. Tím by někdo mohl nabýt dojmu, že převážná část jeho knih bude o skautingu a svoji prací bude Foglar lákat čtenáře právě do skautského oddílu. No vidíte, a ono to tak vůbec není.
Jen málo knih z jeho díla (počítám-li pouze romány) přináší jejich hrdiny do skautského prostředí. Většinou se jedná o příběh dvou či více chlapců, jenž prožívají dobrodružství v rámci školního života anebo při putování a odhalování záhad v přírodě za městem. Společně pak tvoří dvojici, partu či klub běžného charakteru. Zvláštní případ jsou Hoši od Bobří řeky, kde je celkem evidentní, že Foglar popisuje fungování skautského klubu v čele s Rikitanem, což je ve skutečnosti on sám, avšak ani tam není nikde řečeno, že jsou to skauti. Ale abych se vrátil k myšlence.
Když už máte před sebou právě takový příběh, jakým je kupříkladu kniha Pod junáckou vlajkou, je dobré si povšimnout, jak geniálně Foglar vystavěl celkem jednoduchý příběh o skautech, který ale není tak o nich, jako spíše o morálních vlastnostech hlavního hrdiny. Skautský oddíl je zde spíše jen katalyzátorem změn, které by ale jisty přišly i s jakoukoliv jinou podobnou činností, což dělá z oddílu sice důležitou, ale ne nezbytnou věc pro chlapecký život. Zkrátka a jednoduše - ani ve skautském příběhu Foglar skauting nijak nevnucuje a nedrtí čtenáře nutností se stát junákem, aby byl jejich život plnohodnotný. Jen ukazuje různé věci, které se tam mohou odehrát. Ostatně i jako v dalších knihách ze stejného prostředí.
A o čem tedy je příběh?
Sledujeme osud Mirka, jenž je součástí 4členné party, kterou nedávno začal vést Ondra. A ten ji vede celkem úspěšně. Má spoustu nápadů a v zásobě mnoho zajímavých příběhů. Dokonce je naučil chodit do přírody, kde chtějí i stanovat. Ovšem ne všechno je tak krásné, jak by se zdálo. Tato parta hochů není tak spořádaná, jako jsou kupříkladu Rychlé šípy. Jejich mluva je hrubá, až na Mirka jsou všichni věčně špinaví a šaty mají potrhané a dobré vychování jim také schází. A Mirek to od nich všechno pochytil. Ve škole trápí spolužáky, odmlouvá rodičům a svému okolí dělá jen samé starosti.
Jednoho dne si Ondra posteskne, že by to chtělo na jejich výlety pořádný stan. A Mirek, který se chce Ondrovi zalíbit a zavděčit, navrhne naprosto neuvěřitelnou věc. Vstoupí do skautského oddílu, ten stan jim prostě ukradne a už se tam nikdy neukáže.
Mirek si tedy najde svůj oddíl - Devadesátku - a jako tajný agent s navenek čistými úmysly se zapojuje do její činnosti. A tady se začne jeho plán poněkud komplikovat. Tamější chlapci mu začínají podivným způsobem přirůstat k srdci, činnost Devadesátky se mu líbí a co je pro něj nejpřekvapivější, jeho dosavadní chování vůči ostatním se mu začíná příčit. Něco se s ním začíná dít, mění se a to ho velmi znervózňuje. Najednou se mu nechce krást, odmlouvat a šikanovat spolužáky. Chce zažívat ta pěkná dobrodružství, které objevil v Devadesátce, chce mít kamarády, jakými jsou další chlapci v oddílu. Ondra začíná tušit jeho „zradu“, a tak ho přinutí podepsat lejstro, kde se přiznává k tomu, že vstoupil do oddílu jen proto, aby ukradl stan. Neudělá-li to, všichni se dozví, s jakým úmyslem tam vstupoval. A Mirek se ocitá v tíživé situaci. Chce nový život, ale jak to má nyní udělat?
Z příběhu už nechci již nadále nic prozrazovat. Kdo četl, tak ví, kdo ne, nechť si knihu přečte, pokud ho zajímá, co bude dál.
Co však chci říct je fakt, že ačkoliv kritici mnohdy vyčítají foglarovkám to, že se do dnešní doby již příliš nehodí, zrovna tahle kniha je důkazem, že to tak není. Jde totiž veskrze o jednoduchý příběh, který má ukázat, že ať jste jakýkoliv člověk a děláte věci s jakkoliv zlým úmyslem, nikdy není pozdě na změnu. Že každý má nějakou minulost, ale pokud se k ní postavíte čelem a chcete něco nového ve svém životě, vždy ta příležitost existuje. Jen se nesmíte bát říct si případně o pomoc. Ať už jste v nějakém oddílu či ne.
Ilustrace, u kterých se mi rozzářily oči
Ne, vůbec to nepřeháním. Okamžitě, jakmile jsem otevřel náhodnou stránku s ilustrací, věděl jsem, že tohle je zase jednou trefa do středu terče.
Ilustrace jsou velmi realistické a nevím proč, navozují mi jakousi anglickou atmosféru. Což se mně osobně líbí, protože mám anglické prostředí v oblibě. Snad je to dáno oblečením chlapců, ale také zpodobněním budov a řekl bych, že i výběrem tónu barev. Obrázky jsou uhlazené s citem pro detail a při některých jsem si dokonce říkal, že je to snad to nejlepší, co nám od roku 2018 ilustrátoři v rámci foglarovek nabídli.
Jedná se především o ty, které zachycují určitý moment příběhu z výšky. Na ně se dokážu dívat dlouhé minuty, studovat jednotlivá místa a zkoumat, co všechno do nich autor Marek Pokorný dokázal vměstnat. Nebál bych se možná i říct, že veliká část obrázků mě fascinuje a jsem doslova nadšený, že v knize jsou a skvěle tak doplňují celkový tón příběhu. Velmi se mi také líbí zpodobnění města, ve kterém vidím kousek Stínadel. Však příběh se také odehrává v Praze.
Abych ale zase všechno jen nechválil, občas se mi zdají ilustrace až moc tmavé a má tradiční výtka, že některé obrázky zachycují momenty nezajímavé a nedůležité, tady platí taky. Těch je ale naprosté minimum. A nakonec jde přeci jen o dost subjektivní pocit, poněvadž důležité okamžiky příběhu budou pro každého asi někde jinde a nevím tak, podle jakého klíče si ilustrátor vybíral.
Bonus
Jako tradičně je součástí knihy i malý sešitek, který tentokráte ukrývá dosti zajímavý a prospěšný obsah. Jsou jím mapové značky, které označují na mapě místa, kde jsou kostely, kapličky, kříže, ploty, zdi, rozhledny, pomníky, vinice, bažiny mosty, silnice... a spousta dalších, které se vyplatí znát pro případy, kdy se chcete na 100 % vyznat v turistických mapách a vědět, kde se co nachází. Opět celkem příjemné osvěžení. Navíc se můžete zúčastnit soutěže, kde máte za úkol nakreslit mapu právě s takovými značkami. Ale podrobnosti si už musíte zjistit sami.
Když to celé shrnu, pak mám před sebou jednoduchý, napínavý a velmi čtivý příběh o tom, jak se v nepoctivém a zlomyslném chlapci může rozhořet plamínek naděje na změnu, ke které stačí jen jedno. Postavit se svému největšímu strachu. Ten je doplněn o nádherné a propracované ilustrace, které řadím mezi to nejlepší, co nám v nových zpracováních Albatros nabídl. Tady není nad čím příliš váhat a stejně jako většina dalších knih v této řadě, i tato ukazuje, že vydat foglarovky v novém kabátu a nové době má rozhodně smysl.
Hodnocení - 98 %
Nakladatelství - Albatros
Datum vydání - 2021
Ilustrace - Marek Pokorný
Autor recenze - Michal Černý