Jestřábe, vypravuj nám znovu! - Chata v Jezerní kotlině

Příběh Pavla Zemana nepatří zrovna k těm, které by se dal označit za sbírku humorných příchod ze života chlapců, o to více ale dokáže emočně zasáhnout a vy tak budete přát hlavním hrdinům úspěch. Pojďme si tedy blíže představit, jaké poselství Foglar do Jezerní kotliny vložil a zda má sílu uspět i v dnešní době.

Příběh - Jak moc je dnes účinný zdravotní apel na mládež?

Pavel je velmi oblíbeným a žádoucím chlapcem nejen ve své čtvrti. Jak by taky ne, když jeho otec býval slavným boxerem, jenž se dodnes těší velkého zájmu fanoušků i médií. To dokazuje zejména moment, kdy je i v zaslouženém sportovním důchodu vyzván na nový zápas, který by jej mohl navrátit zpět do ringu.

Jak už to ale v životě bývá, ne všechny dobrodružné výpravy končí šťastně. Pro pana Zemana je bohužel tento zápas zároveň i tím posledním. Pavel tak začíná se svojí maminkou nový život, přestěhují se do jejího rodného města, a tak začíná hořko-sladký příběh plný ryzího chlapeckého přátelství, ale také bolesti a temných, zapomenutých tajemství.

Pavel se v nové škole necítí nijak moc dobře, dokonce si velmi brzy nachází nepřátele, kteří v něm poznávají syna nedávno zesnulého boxera a tropí si z něj posměšky. Brzy se rozhodne raději trávit čas o samotě a vydá se hledat klid a ticho do lesů a kopců za městem, kde nachází nejen radost, ale také zpočátku pevné přátelství Ludvy Grygara.

Tito dva chlapci se skvěle doplňují. Zatímco Pavel se rozhodne trénovat Ludvovo ochablé a neduživé tělo, Ludva na oplátku zasvěcuje Pavla do své vášně spojené s indiánskou kulturou, což je ostatně jeden z hlavních motivů celé knihy.

Chlapci si následně během roku prožijí opravdu spousty krásných i temných chvilek, nic ale vyzrazovat nebudu, neboť vás nechci ochudit o žádný důležitý moment příběhu. Na co však chci narazit jsou dva výrazné aspekty, které sice do příběhu pěkně zapadají, ale i tak vyčnívají a zejména jeden z nich se vám zaryje do hlavy, zejména pokud jste ještě malým chlapcem, který prožívá obsah knihy, jako by byl jeho vlastním osudem.

Tím prvním je tělesná zdatnost. Ačkoliv Pavel nikdy nechtěl být boxer a sportovec, jako jeho tatínek, věděl, že udržovat své tělo v kondici a v co nejlepším stavu je fajn. A k tomuto poznání se snažil vést i Ludvu, který se spíše než posilování věnoval knihám a vstřebávání informací.

Druhým aspektem je apel na škodlivost kouření. V jedné fázi příběhu hrají cigarety dosti podstatnou roli a stávají se zdrojem velikých nepříjemností, skrze něž se Foglar snaží od tohoto zlozvyku čtenáře uchránit. Napomoci tomu má dokonce i jedna z ilustrací.

Ptáte-li se ale, zda má podobné anti-smoking naléhání smysl v dnešní době, pak se obávám, že zde se ona část poselství příběhu vytrácí do ztracena. Dnešní mládež se obává a děsí jiných věcí, než je tabák, a to ani nemluvím o tom, že se jistě najde spousta těch, kteří si při čtení knihy rádi zapálí a budou si užívat atmosféry s doutnající tyčinkou v ruce. Stejně tak by dnes Foglar nepochodil v aktivitě, která zahrnuje převážení krabic hluboko do přírody, z nichž se následně tvoří obyvatelný prostor. To je na dnešní dobu bohužel až moc náročná práce (zejména pro 10leté děti).

Když to ale vezmu kolem a kolem, příběh samotný je ale stále plný napětí, smutných i veselých okamžiků a celkově je prostoupen (díky Ludvovi) laskavou indiánskou atmosférou, která je ještě stále schopna chlapce a děvčata připoutat ke čtení a rozvíjet jejich fantazii.

Ilustrace - Když dokážete vystihnout atmosféru přímo na obálce

Možná to zní trochu přehnaně, ale je to dle mého skutečně tak. Už samotný přebal knihy v sobě ukrývá většinu důležitých prvků celého vyprávění - svobodomyslnost, indiánskou duši, touhu po životě a těžko popsatelnou rozervanost a nespoutanost ducha.

Zkrátka, autor ilustrací Pavel Čech už jen tímto dokázal, že se vcítil do příběhu a čtenáři to dává naději, že ani vnitřek knihy na tom nebude jinak. Dopadly však doprovodné ilustrace stejně skvěle?

Když jsem poprvé projížděl zběžně stránkami a zkoumal jednotlivé obrázky, dostavilo se mírné leknutí, neboť mi přišlo, že se zde stalo přesně to samé, co v knize Hoši od Bobří řeky (recenze ZDE). Tedy smísení několika různých stylů, až není patrné, že na ilustracích pracoval jeden člověk. Ale to mne po chvilce (s úlevou) opustilo.

Kniha obsahuje nakonec dva styly ilustrací.

Jeden je barevný a je ho v knize po málu, druhý je modro-černo-zelený a tvoří 90 % veškerých obrazů. Popravdě jsem moc nepochopil, k čemu slouží ty barevné variace, neboť nezobrazují nějaké výjimečné situace, či postavy. Největším rozdílem tam je trošku jiný styl kresby, ale pokud jej nebudete zkoumat detailně, nepoznáte prakticky rozdíl. Na druhé straně je to ale příjemné zpestření četby a vlastně docela fajn nápad, který svědčí o tom, že si autor s kresbami opravdu vyhrál a jistě to má svůj důvod. Pokud by se tedy tento text k panu Čechovi dostal, zajímalo by mě jeho vysvětlení.

Obecně pak mohu s radostí říct, že kresby vystihují tehdejší dobu, a to jak účesy, tak i oblečením. Autor tedy nezvolil moderní pojetí, což je v tomto případě jedině dobře. Líbí se mi taktéž zachycení detailů v přírodních scenériích, které doplňují atmosféru onoho momentu, kresby chlapců jsou taktéž dostatečné a skvěle zobrazují jejich aktuální náladu a vnitřní rozpoložení.

Zcela zvlášť zmíním kresby indiánů, se kterými si mohl autor dát o chlup více práce, a pak je tu pan Dernet, jenž je zobrazen naprosto fantasticky a nebudete se vůbec divit, proč z něho mají hoši tak mrazivé pocity.

Hodnocení

Souhrnně vzato, Chata v Jezerní kotlině je poutavý příběh o chlapeckém přátelství, jenž je podrobeno těžké zkoušce, kde hraje důležitou roli kouření a špatný vliv jedné z nepoctivých a ničemných skupinek nepřátelských hochů, jak to už ostatně ve foglarovkách bývá. Ne všechny aspekty příběhu budou na čtenáře působit tak, jako kdysi, ale příhody obou hlavních hrdinů i tak mohou pozitivně ovlivnit směr jejich smýšlení, což je a vždy bylo smyslem těchto knih.

Co se týká ilustrace, až na drobné detaily s ní nemám žádný větší problém a skvěle doplňuje příběh.

Celkově si kniha zaslouží skvělých 90 % a rozhodně doporučuji jak nováčkům, tak i dlouholetým Foglarovým obdivovatelům.

Bonus - Každá kniha má svůj vlastní přiložený sešitek, který obsahuje detaily důležité části knihy. V tomhle případě je to útržek Zavřené knihy, tedy díla, kterému se intenzivně věnuje Ludva. Je to pěkný doplněk, ale po jeho rychlém přečtení už nebudete mít důvod s k němu vracet a jedná se tak více o sběratelský kousek, než o užitečné doplnění, jako tomu bylo v případě Hochů od Bobří řeky.

Nakladatelství - Albatros

Rok vydání- 2018

Ilustrace - Pavel Čech

Autor recenze- Michal Černý