Je Mušoku Tensei to nejlepší anime roku 2021?

09.02.2022

Anime žánru isekai se v poslední době objevuje stále ve větším a větším množství. Jen za minulý rok čítaly celou pětinu z nových sérií. Nejhorší věcí na tom je, že se ve většině těchto kousků o přesunu do jiného světa nejedná o vůbec nic nového. Spousta sérií pojednává o úplně tom samém a s naprostým minimem originality či nějakých podstatných změn.

Zdroj: Gamesmag.cz
Zdroj: Gamesmag.cz

A právě Mušoku tensei je jednou z těch sérií, která toho sama o sobě nic moc nového nepřinese. Jak moc velká chyba to ale ve skutečnosti je, pokud tomu už nic jiného nemůžete vytknout?

Na úplném začátku série sledujeme přibližně třicetiletého hikikomori, neboli muže, který je zavřený doma v pokoji a nevychází z něj. Po smrti rodičů ho ale další příbuzní vyhodí z domu a on musí na ulici. Díky tomu se dostane do situace, kdy se na skupinku studentů řítí kamion a on se je rozhodne pod rizikem vlastní smrti zachránit. Což se nakonec stane.

Tím se zrodí Rudeus Greyrat, tedy přesněji, muž se reinkarnuje do právě narozeného chlapce. I přes to, že jeho mysl a vzpomínky se mu nezměnily a je na inteligenční úrovni třicetiletého muže, nerozumí ničemu, co se kolem něj odehrává. Je to z toho důvodu, že se narodil do úplně jiného světa než je zvyklý.

A tak musí začít úplně znovu. Naučit se nový jazyk, osvojit si nové návyky a hlavně se celkově naučit žít ve fantasy světě plném nadpřirozených bytostí. Od útlého věku se začne učit magii a zjistí, že jeho schopnosti jsou daleko za hranicemi toho, co se v tomto světě považuje i za nadprůměrné.

Zdroj: OtakuKart
Zdroj: OtakuKart

Od úplného začátku to zní jako naprosto typické isekai anime, které svým příběhem nepřináší vůbec nic nového. A ono tomu tak vlastně i trochu je. Mušoku totiž nepřináší skoro žádné nové a originální prvky, ale ve skutečnosti to vůbec není na škodu. A to hlavně proto, že všechny prvky, které si série vypůjčila z dřívějších kousků, používá opravdu dobře a skoro až bezchybně.

Samotný systém magie, o které jsem se před chvílí již zmínil, je provedený velice příjemně. Ano, hlavní postava je opět neskutečně přesílená, ale vůbec to neruší zážitek a pravidla, která jsou daná na začátku a více méně se dodržují do konce série. A tak to vlastně je s celým světem, ve kterém se příběh odehrává.

Svět je totiž opravdu rozlehlý a už v první sérii se nezdržujeme jen v nějaké menší oblasti, ale je nám představeno několik různých zemí, a to i těch velice odlišných. V každé zemi jsou logicky nejen úplně jiné zvyky a pravidla, ale také jiné bytosti a jiné jazyky. U posledního zmíněného bych se rád zastavil s tím, že jsem byl opravdu nadšený, když fiktivní jazyky byly opravdu používány a neukázaly se jen klasickým způsobem, kdy je nám řečeno, že ten jazyk se zde používá, ale následně opět mluví všichni zase japonsky. Samozřejmě i všechny další prvky různých kultur jsou konzistentní od začátku do konce a je vidět, že autor předlohy měl celý svět pořádně promyšlený.

Zdroj: International Business Times
Zdroj: International Business Times

Teď už bych se ale rovnou mohl dostat k postavám, o kterých je toho také dost co říct.

Začneme u našeho protagonisty, Rudyho. Ten je sice v první sérii stále ještě dítětem, ale jelikož si zachoval i své staré já, tak vše sledujeme tak nějak dvěma pohledy. První je ten dětský, jenž je trochu upozaděn a který teprve vše nové poznává. Druhý patří třicetiletému otaku, který už několik let nevyšel z domu. To je bohužel občas vidět u ne zrovna vzácných ečči scén, kdy se pozná lehce zvrhlé já hlavního hrdiny. Tyto scény sice nejsou nijak extrémně dodané na sílu a asi nemůžu říct, že by mi nějak přímo kazily zážitek, ale rozhodně bych nijak nezaznamenal, kdyby se v sérii nevyskytovaly.

Jinak je ale velice dobře zpracovaná samotná Rudyho minulost. Ze začátku o jeho minulém životě nevíme skoro nic, vlastně ani jeho jméno, ale postupem času se dozvídáme stále víc a víc. Dost problémů z jeho původního života, jako třeba šikana, což byla jedna z příčin jeho uzavření doma, jsou používány jako nějaký problém v jeho novém životě, který musí překonat a tvůrcům se to podařilo zpracovat opravdu dobře.

Co se vedlejších postav týče, tak jsou opravdu rozmanité a nejsou tu snad ani jednou dva stejné charaktery. A to i mezi ženskými postavami, které se sice ze začátku tváří tak, že nemají žádnou osobnost a pouze se zařadí do hrdinova harému, ale i takové klišé je zde docela nabouráváno a nic takového se nestane.

Zdroj: Areajugones
Zdroj: Areajugones

Když se tedy ohlédnu zpátky na sérii jako celek, tak sice nevidím nic úplně speciálního, ale celkový dojem je opravdu velice pozitivní. Občas totiž není třeba vymýšlet něco extra originálního, ale to jen v tom případě, že vše ostatní funguje naprosto bez chybičky. Což se tady stalo-

A tak Mušoku není jen to nejlepší isekai minulého roku (těsně za ním je Re:Zero, nicméně v roce 2022 vyšla jen jedna polovina, tak jsem se rozhodl jej tady nezapočítat), ale i jedno z nejlepších anime, co nám minulý rok přinesl. 


Hodnocení - 90 %


Autor článku - Biasim