Jak dopadl nový Resident Evil?

Po perfektním sedmém díle Resident Evilu přišlo na řadu jeho pokračování. Z Luisianského venkova jsme se ale přesunuli kamsi do Evropy. Ethan, hlavní hrdina sedmého dílu, zde žije se svou ženou Miou vcelku poklidný život. Na děsivé vzpomínky na události s rodinou Bakerů se snaží zapomenout a společně vychovávají svou dceru Rosemary. Jednoho večera jim ale naruší klid jejich starý známý Chris Redfield, který vtrhne do domu, Miu zastřelí a Ethana s Rose unese.

V moment, kdy se Ethan probere u zničeného vozu uprostřed lesa, se konečně pořádně dostaneme ke hře my. Během chvíle, kdy si projdeme potemnělým lesem po úzkých cestách za zvuků čehosi, co připomíná zvěř, dorazíme do hlavní lokace celé hry, vesnice. Už během procházení kolem prvních prázdných domků nemáme z vesnice moc dobrý pocit. Ve chvíli, kdy uvidíme za prvními dveřmi zavěšený česnek a jen kousek opodál pověšené usekané kozí hlavy, dojde nám, že s vesnicí opravdu není vše v pořádku. Nakonec ale přeci jen nějakého vesničana potkáme. V ruce drží brokovnici a nevypadá, že by měl zrovna čas se s námi vybavovat. 

Na rozdíl od čtvrtého dílu jsou tu ale samotní vesničané vcelku přátelští, takže nás již zmíněný starý muž vybaví pistolí a rovnou se můžeme vrhnout na prvního nepřítele, takzvaného Lycana. Když se o tohoto "vlkodlaka" postaráme, můžeme se vrhnout do další části příběhu.

Nějaké rychlé shrnutí začátku příběhu bychom měli. Dokáže ale obstát obsahově oproti předchozím dílům?

Odpověď je ano. 

Oproti sedmému dílu už celkový příběh není tak uzavřený a samostatný a malými či většími detaily se propojuje s původní sérií a je vidět, že se na devátý díl, který má tuto trilogii uzavřít, můžeme aspoň v tomto ohledu na co těšit. Velkým vývojem si prošly také postavy, hlavně tedy samotný Ethan. Z předchozího dílu k němu máme vybudovaný nějaký vztah a už se nejedná jen o náhodného kolemjdoucího, který se k rodině Bakerů náhodou přimotal. Je mu tu také věnováno daleko více prostoru a stane se postavou, u které bych se ani nedivil, že ji brzy bude někdo označovat za svou oblíbenou. Pomůže tomu také představení jeho vzhledu.

Celý příběh budeme procházet velice zvláštní a světu uzavřenou vesnicí. Ta samotná je daleko menší než ve čtvrtém dílu, ke kterému má každý chuť ji přirovnat. Na rozdíl od něj je daleko spletitější a opravdu byste nevěřili, jak skvěle se dá i v celkem malém prostoru ztratit. Vesnice tu slouží hlavně jako takový otevřený průchozí bod mezi všemi hlavními lokacemi. Všechny důležité momenty a části příběhu si užijeme na místech, které mají na starosti čtyři lordové. Ti slouží vůdci vesnice, "Matce Mirandě". 

Každý z nich od ní získal jednu část vesnice na starost. Máme tu upírku Lady Dimitrescu, které připadl hrad. Následně se podíváme za Donnou Beneviento., což je žena, která není psychicky úplně v pořádku a se svými panenkami se stará o své sídlo za vesnicí. Poté si půjdeme zaplavat za Salvatorem Moreauem, odporně vypadajícím vodním monstrem, které se stará o rybářskou část vesnice. Jako poslední tu je Karl Heisenberg, muž, jenž dokáže ovládat kov, má obrovské kladivo a stará se o svou továrnu. 

Každá z těchto lokací znamená určitou část příběhu, kde strávíme s každým z lordů děsivé či akční chvilky. Hrad Lady Dimitrescu je velice podobný domu Bakerů ze sedmého dílu. Máme tu nejen řadové nepřátele, ale také upírské dcery. Ty vás velice rády uvítají se svými srpy. Naopak v domě Donny Beneviento o zbraně úplně přijdeme a zažijeme atmosférický horor, kde budeme hlavně řešit hádanky a schovávat se. U Salvatora si pěkně zaběháme a poté se přesuneme k Heisenbergovi, kde se ukáže, že nový díl je daleko akčnější, než předchozí a velice silně připomíná vojenské zařízení ze čtvrtého dílu. Ve všech hlavních částech tedy využijeme jiný styl hry a máme čas si vyzkoušet jiný typ průchodu.

Akce je tu daleko více, než v sedmém díle. Trochu mi to až připomíná přechod od původní trilogie, kterou se sedmý díl silně inspiroval, ke čtvrtému dílu, ve kterém jsme si teprve pořádně zastříleli. Zbraně si tu opět nakupujeme u obchodníka, jenž tu ale neslouží jen jako tajemný potulný prodavač, hraje také svou část v příběhu a můžeme si s ním i popovídat. Menší narážky na jeho známého, který vždy říkal "Got some rare things on sale, stranger" jsem s radostí uvítal.

Zbraní je tu opravdu dost a každý si vybere to, co mu sedne nejvíce. V určitý moment už si ale budete svoji zbraň vybírat s pečlivostí.. Každá z lokací má totiž jak své řadové, tak i své silnější nepřátele, kde na každého platí něco jiného. Po nějaké době už ale zjistíte, na koho nejvíce platí brokovnice a na kom si raději náboje do ní ušetříte. Akce je tu sice více, tím ale trošku trpí atmosféra, která tu je slabší než v předchozím, neuvěřitelně děsivé sedmičce.

Silnější roli tu hraje také bránění, které se dříve hlavně ignorovalo. Tady se bez něj neobejdete ani na normální obtížnost. K tomu je také fajn dodat, že se Ethan konečně naučil kopat a odstrkovat své nepřátele, takže se samotné bránění opravdu vyplatí. Když pomineme řadové nepřátele, často nás bude čekat nějaký ten boss fight. Ty jsou tady přesně takové, jaké si od Resident Evilu představujeme. Opravdu rozmanité souboje, kde si u každého nepřítele musíme dobře rozmyslet, jakým způsobem se do něj vlastně chceme pustit. Samozřejmě nás tvůrci nepřipravili ani o zajímavé mutace a transformace bossů. 

Velká výtka, kterou jsem měl k předchozímu dílu, byl velice jednoduchý finální souboj. Tady se mi to ale vynahradilo na všech frontách. Samotné finále hry vás vyzkouší ze všeho, co jste se do té doby naučili a dlouho jsem neměl takovou radost, jako po dokončení finálního boss fightu na nejtěžší obtížnost. 

Jak už jsem tu jednou nakousl, hádanky, jedna z nejdůležitějších částí všech dobrých dílů ze série, jsou tu také. Jejich úroveň mi naprosto vyhovovala. Nebyly nějak příšerně obtížné, ale zároveň vás nikdy nepřipravily o ten dobrý pocit, že jste to zvládli vyřešit. Jelikož je samotná vesnice dost otevřená, velmi často se budete muset vracet do starých lokací, abyste zvládli najít všechno, co potřebujete. Jediný malý problém, který s nimi mám je fakt, že se řešení hádanek na vyšších úrovních obtížnosti nemění. Při dalších průchodech už tedy vždy budete vědět, co máte dělat. Ale co naplat, možnost nastavení obtížnosti hádanek asi zůstane navždy jen v Silent Hillu. 

 Jak to je ale s obsahem poté, co hru dokončíte? 

Pokud nejste člověk jako já, který je schopný dohrát tu samou hru čtyřikrát za tři dny, stále je tu pro vás spousta možností. Velkým plusem je návrat oblíbeného režimu Mercenaries, kde se na časový limit pustíte do hordy nepřátel s úkolem získat co nejvíce bodů. Dále nás tu čeká obchod s bonusovými předměty. Když ve hře plníte výzvy, dostanete body. Ty potom můžete měnit za předměty, které si za určitý milník ve hře, jako například dohrání určité obtížnosti, odemknete. Ty potom můžete zakoupit přímo ve hře u obchodníka. Jedná se například o nekonečné náboje do jednotlivých zbraní, samotné bonusové zbraně, nebo modely postav. 

Ta pro mě vůbec nejdůležitější část obsahu po dokončení hry je speciální obtížnost "Village of Shadows". Obtížnost se vám odemkne po jednom dohrání a je to opravdu výzva. Hra i příběh je pořád stejná, jen je to všechno najednou daleko, ale opravdu daleko těžší. Nepřátel je více, jsou silnější, vy jste slabší, máte méně životů a často se stane, že se nepřátelé z pozdějších částí hry začnou objevovat klidně i na začátku. Village of Shadows je ale stále hratelný a není jen nesnesitelně těžký (nemluvím o finálním souboji, na kterém jsem strávil přibližně tři hodiny). Tato obtížnost vás ale naučí vše, abyste dokázali hru ovládat jako nikdo jiný. Nebavilo vás bránění? Smůla, teď budete muset, pokud nechcete zemřít občas klidně i na jednu ránu. Šli jste na samotného nepřítele se zbraní jako je brokovnice? To se budete tedy rychle muset naučit, jak ve hře používat nůž. 

Celkově je nový Resident Evil vynikající hrou, kde jediné problémy mám s občas zbytečně dlouhým protahováním určitých částí a menší porcí děsivé atmosféry, než jaká byla v sedmém dílu. Nemůžu ale dát jinak než 84%. Očekávání na uzavření moderní trilogie je tedy opravdu vysoké.

Autor článku - Biasim