Friday Night Dinner - Britská tvorba nepřestane udivovat
Sem tam si najdu zcela náhodně film či seriál, který mě zaujme nějakou maličkostí, pustím se do sledování a čekám, zda na mě vyskočí absolutní průšvih, anebo se skvěle pobavím. V případě Friday Night Dinner se odehrálo to druhé a já bych vám tenhle projekt nyní chtěl vřele doporučit.
FND je poloabsurdní dílo, plné vulgarismů a nechutností, které jsou občas lehce přes čáru, na druhé straně to vyvažují skvěle vypointované situace a hlášky, kdy v každém dílu najdete aspoň jednu, které se nahlas zasmějete. Ale pěkně postupně.
Každý díl začíná zcela ,,nenápadně" příchodem dvou synů k rodičům na tradiční páteční večeři, což jsou jediné chvíle, kdy se sejde rodina dohromady. A v ten moment se začnou roztáčet kola svérázných situací, za které by se občas nemusel stydět ani Terry Pratchett. Snad nejvíce normální se zdá být máma Jackie (Tamsin Greig), která ale žije s Martinem (Paul Ritter), čili o její normálnosti lze těžce pochybovat. Samotný Martin je jedna z nejlepších postav a jeho velmi podivné a dost často nechutné jednání patří k highlightům každé epizody. Nikdo jiný totiž nespotřebuje tolik kečupu, nechodí neustále polonahý, anebo nejí z koše. A to jsem popsal třeba jen pět minut jeho chování.
Synové (Simon Bird a Tom Rosenthal) si neustále vjíždějí do vlasů a připravují na sebe nejrůznější pranky, z nichž nejčastější je sůl ve vodě. V seriálu ale spíše slouží ke komentování absurdních situací, které se kolem nich dějí, což ale neznamená, že se do žádných nedostávají.
Pro mě vůbec jedna z nejvtipnějších postav je soused Jim (Mark Heap) se svým psem Wilsonem, který miluje Jackie a neustále se snaží vetřít ke společné večeři. Jim je taková ta typická zvláštní postavička, které se zasmějete už jen ve chvíli, kdy ji vidíte. Je to prostě magor, který se bojí svého vlastního psa, už od pohledu. Bez něj by to prostě ztrácelo na svém šarmu.
No a pak tu tu jsou i nějaké vedlejší postavy jako ,,pitomá" teta Val, potrhlá babička Nelly anebo ,,strašná" babička Goodmanová, které jen dokreslují potrhlost celého seriálu.
Sečteno a podtrženo, FND je seriál, kdy si pustíte jeden díl a potřebujete hnedka další. Každá série má šest dílů (kromě druhé, která má sedm), takže to poměrně rychle uteče a když jsem se přistihl, že najednou sleduju už konec druhé sezóny, bylo mi to docela líto. Nemá moc smysl příliš prozrazovat, protože tohle se popsat nedá, ono jde totiž velmi často i o vizuální zábavu.
Bohužel, šestá sezóna, mající premiéru tento rok, je zároveň i poslední, neboť letos zemřel hlavní představitel Martina - Paul Ritter, a tvůrci se tak rozhodli již nepokračovat. Recast ani pokračování bez něj by nemělo smysl, to ale pochopíte, až seriál uvidíte.
Hodnocení (viděno 5 sezón) - 90 %
Seriál najdete v nabídce HBO GO
Autor recenze - Michal Černý