'Fear Street 1994 & 1978' - Jak dopadla netflixovská pocta klasickým slasher filmům?
Jakožto fanoušek starých hororů jsem byl štěstím bez sebe, když jsem se dozvěděl, že Netflix odkupuje značku jako je tato. 'Fear Street' je trilogie tří slasher filmů, které adaptují známé knihy R. L. Stinea. Každý týden vychází jeden díl mapující děsivé události městečka Shadyside napříč časem. Netflix se tímto distribučním plánem snaží aktualizovat staré double feature projekce, kde jste za cenu jedné vstupenky mohli zkouknout hned dva podobně laděné filmy. Zatím jsou k dispozici dva díly a já vám dnes prozradím, jestli stojí za to je vidět.
'Fear Street' se snaží svou náladou i zasazením ve velkém odkazovat na své druhy. Velkým překvapením je proto začínající režisérka Leigh Janiak. Není sice tak pevná v kramflecích jako větší tvůrci, avšak už v prvním díle je vidět, že má nakoukáno a snaží se pár světlých momentů starých hororů alespoň kopírovat.
První film se otevírá scénou v nákupním středisku. Scéna tak trochu připomíná 'Vřískot' a ukazuje nám herečku Mayu Hawke, kterou si můžete pamatovat ze 'Stranger Things'. Toto obsazení film využívá podobně jako staré béčkové horory. Tehdy se obsadila nějaká velká hvězda, aby se mohla napsat do titulků a přilákala tak diváky. S hercem se pak natočila jedna scéna, kde mu ani pořádně nebylo vidět do tváře, a mohli tak použít nějakého dubléra za málo peněz. Maya Hawk se proto objeví jen a pouze v prvních pár minutách, což je minimálně skvělý odkaz a pomrknutí na starší filmy. Krom toho otevírací sekvence skvěle funguje, protože nevyžaduje složité pozadí za postavami nebo příběh, a nemá vás tak vlastně čím urazit.
Bohužel potom se přesuneme za hlavní protagonistkou a dalšími, kteří nás budou provázet celým filmem. Horory obecně trpí na špatné scénáře a nemá cenu v nich hledat něco navíc, zvlášť pak ve slasherech. S těžkým srdcem musím říct, že 'Fear Street: 1994' není v tomto ohledu výjimkou. První půlku strávíme velice roztěkanou expozicí příběhu, která je dost mizerně odvyprávěna. Postavy jsou klišé, což by ani nevadilo, bohužel si svoje základní vlastnosti nejsou schopni udržet ani na jedinou scénu a nebaví vás. Když se přejde do závěrečné slasher části, kde se vraždí a zabijí, kolikrát se přistihnete při tom, že vlastně tak trochu fandíte záporákům. I ti bohužel nejsou nikterak charismatičtí.
Režisérka se sice snaží, což už jsem pochvaloval v první části recenze, bohužel její nezkušenost se podepisuje zejména v ,,děsivých" pasážích, které jsou již dost obehrané. Po zhlédnutí nejste ale úplně zklamáni. Přeci jenom dostanete to, co se od průměrného slasheru čeká. Avšak nejedná se o žádnou "must see" záležitost a nějaké pocity po sledování z vás velice rychle vyprchají. Naštěstí pak přijdou titulky, které v sobě skrývají upoutávku na další díl. Ten se odehrává v roce 1978 a láká na další hvězdu ze 'Stranger Things' - Sadie Sink - a ještě k tomu i na Gillian Jacobs ze seriálu 'Community'. Odehrává se na letním táboře a náladou připomíná 'Pátek třináctého'.
Jsem obrovsky rád, že jsem setrval a na pokračování se podíval. Maže totiž veškeré zápory jedničky a funguje jak v hereckých výkonech, tak v atmosféře. Postavy jsou pořád klišé, ale mají rozumné pohnutky a stojí vám za to se o ně bát. Tomu dopomáhá i obsazení Sadie Sink do hlavní role. Ta si svou roli dospívající Ziggy neskutečně užívá a je svým způsobem dost sympatická. To se bohužel nedá říct o hlavní hrdince prvního filmu. Jak že se to jmenovala?
Scénář i vyprávění prošlo neskutečným vývojem a tím, že jste obeznámeni s lórem z prvního dílu, nebudete mít pocit, že je vám něco drasticky předhazováno. Po zhlédnutí jsem až nevěřil, že na scénáři pořád pracuje ten stejný tým. Celému snímku neskutečně pomáhá jeho zasazení. Nechybí zde hudba Davida Bowieho, klasická teen romance, odkazy na novely Stephena Kinga a vše působí jako příjemná retro podívaná. Tam, kde první díl nedokázal pracovat s atmosférou, díl druhý nasazuje celkem povedenou práci s napětím a díky postavám vás na poměry dnešních hororů překvapivě slušně pohltí. Režisérka má ale pořád problémy s ukončováním takových hororových scén. Většinou to začne opravdu dobře, a ne zas tak dobře to skončí. Pokrok, který však udělala, je více než znatelný.
Podtrženo sečteno, 'Fear street: 1978' splňuje všechny předpoklady správného letního horroru. Nejedná se sice o žádnou revoluci a do žánru jako takového nepřináší Leigh Janiak nic nového, avšak od Netflixu jsme přeci jen dostali něco, co můžu prohlásit za zábavný a po všech stránkách plnohodnotný slasher. Už tento pátek vyjde poslední část odehrávající se v roce 1666. Ukázky sází spíše na temnou, psychologickou rovinu a já se na to vlastně dost těším. Může to dopadnout jakkoli.
Hodnocení
Fear Street: 1994 Fear Street: 1978
45% 60%
Autor článku - Wade Wright