Expedice do hlubin digitální džungle

01.08.2021

Dwayne Johnson a Emily Blunt se vydávají na cestu za bájnými Slzami měsíce. Dá se na to ale koukat?

Odpověď je trochu složitější. Na nejnovější dobrodružství pod taktovkou Disney se totiž rozhodně dívat dá. Jen musíte počítat s tím, že se celé dvě hodiny budete topit ve velkém množství zbytečného CGI, které se naprosto bez problémů dalo nahradit reálnými lokacemi. Protože když se podíváte na libovolný a kvalitní dokument, kterých v poslední době vznikají mraky, pak je vám naprosto jasné, že to jde. A není to ani nijak zvlášť složité.

Někdo by sice mohl argumentovat tím, že ten digitál je potřeba zejména proto, aby na velkém plátně vynikly monumentální akční scény, ale já bych nesouhlasil. Už Indiana Jones svého času dokázal, že většinu smysluplných věcí je možné natočit atraktivně za pomoci praktických efektů. Na druhou stranu bych jen rád dodal, že bych neřekl ani půl slova, kdyby se vizuál podařilo vyladit dostatečně na to, aby nepůsobil rušivým dojmem. Jenže to se tady bohužel neděje. Člověk ještě vnitřně pochopí, že myšlenka ponorky na Amazonce je dostatečně bizarní na to, aby se na ni nějaké to CGI použilo, ale proč někdo vytváří náhodné digitální žáby skákající po leknínech, to mi prostě hlava nebere. Ale nechme povídání o nepovedených efektech stranou a pojďme k tomu pozitivnímu.

Pokud něco v Expedici opravdu funguje, pak jsou to charaktery hlavních postav. Dwaynův Frank je sice už na první pohled absolutně přestřelený, ale i přesto výborně pracuje s absurdním humorem, kterému by se běžný smrtelník kvůli míře jeho trapnosti objektivně smát neměl. Jenže tady tvůrci uhodili hřebíček na hlavičku a většina vtipů má přesně takový efekt, jaký byste si představovali. Velkou zásluhu na tom má i Emily Blunt, která je opět ve formě a skvěle pomáhá k budování přirozené chemie mezi oběma hlavními postavami.

A je to potom právě toto duo, které drží film nad vodou i ve chvílích, kdy si scénář vymýšlí nejrůznější šílenosti v podobě ponorek brázdících vlny Amazonky. Příběh se tak daří v rámci základních mantinelů držet v rozumných mezích zábavného dobrodružství, které bez větších problémů zabaví celou rodinu. Starší diváci si tady potom najdou hned několik interních fórků, které děti (snad) nepochopí.

Místy se na plátně mihne hned několik zajímavých nápadů a občas máte dokonce štěstí, že na vás dýchne jemný nádech Mumie, Pirátů z Karibiku nebo dříve zmíněného Indyho. Problémem však zůstává to, že je to většinou jen díky soundtracku, který laškuje s hravostí disneyovek a epičností dobrodružných velkofilmů.

Většinou se však hraje pouze na efekt a na smích. Hlavní záporák (který „světe div se" není Edgar Ramírez) má sice místy překvapivě drsné scény, kdy jde přes mrtvoly a budí respekt, jenže po velkou část filmu se jen pitvoří a spoléhá na „haha" efekt. Chápu, o co se tvůrci asi snažili, ale pokud provedení porovnám třeba s francouzským "idiotem" Dauphinem v podání Roberta Pattinsona (film Král), pak jednoduše vím, že potenciál zůstal nevyužit.


Ve finále tak na vás nejvíce dolehne fakt, že Disney šlo pochopitelně cestou nejmenšího odporu. Což zamrzí, protože v rámci žánru moc podobných a alespoň trochu kvalitních filmů nedostanete. Je však třeba uznat, že i když jde o sázku na jistotu, Expedice: Džungle plní to, co byste od ní očekávali. Není to sice film, který byste nutně museli vidět v kině, ale pokud se vám někdy naskytne příležitost, jako zábavná oddechovka je naprosto ideální.

Hodnocení - 60 %

Autor recenze - Nevka