Epic nabízí zdarma Yoku´s Island Express. Jak se hraje příběhový pinball?
Příběh Yokua je ukázkovým příkladem titulu, jenž vás v první hodině doslova nadchne vším, co nabízí, aby se hned v té druhé proměnil ve stereotypní nudu.
Spojení 2D plošinovky s pinballem? Věc, která vás na první dobrou určitě zujme. O to víc, jste-li starší generace a ovládat jak ruční, tak i digitální pinballové páčky bylo součást základních schopností k přežití. Určitě taky příjemně naladí exotická hudba a velmi sympatická malovaná grafika. Vůbec celý vizuál hry se dá označit jako nadprůměrný.
Nakonec přichází samotné hraní, kde taky není moc dlouho co řešit. Velmi rychle se naučíte vše potřebné, neboť celé ovládání se vejde do dvou tlačítek, které ovládají páčky, dvou směrových, jimiž pohybujete svým broučím hrdinou a do mozku celé klávesnice, kterým je samozřejmě Enter. Vše je jasné a srozumitelné, není co zkazit.
A o co se tu tedy jedná?
Jste Yoku - malý hovnivál, jenž jednoduše ztroskotá v moři. Naštěstí se mu podaří dostat vyplaví na obydlený ostrov, kde začíná vaše společné dobrodružství. Yoku ihned získá práci pošťáka, a to díky skvělému pracovnímu systému, kdy stačí prostě své místo předat komukoliv dalšímu. Bez zbytečného papírování (to by se nám taky hodilo). A hned dostane neodkladný úkol! Je potřeba něco donést o pár lokací dál a přitom se seznámit s ovládáním.
To je zde úplně jednoduché.
Po celkem rozsáhlé mapě se pohybujete typicky po „hovniválsku“. K tělu vám je přivázána (což se asi reálně neděje) kulička, pomocí níž se budete po mapě pohybovat. Ona to není totiž jen klasická 2D plošinovka, ale jak už bylo řečeno (a jak vidíte na obrázcích), důležitým aspektem je zde pinball. Všude jsou totiž rozesety různobarevné páčky, které vám slouží jako výtah do dalšího patra, anebo vám zajistí přístup do skrytých míst. Mimochodem, některé z těch páček jsou zamčené, čili jedním z vašich úkolů je také jejich postupné odemykání a přístup do mnohem složitějších lokací. K jejich odemčení budete potřebovat určitý počet ovoce. Tedy musíte sbírat i všudypřítomné ovoce, kterého je skutečně dostatek a s tím žádné problémy mít nebudete.
Samozřejmě, po cestě vás čekají pasti, zde v podobě hlavní pinball hry. To jsou části mapy, kde ovládáte dvě větší páčky a plníte zadané úkoly (narazte míčkem několikrát do tohoto, profič míčkem touhle trubkou apod.). Jejich splněním otevřete magickou bránu a můžete pokračovat.
Po své dobrodružné a vizuálně i hudebně působivé nostalgické cestě objevujete různé zkratky a spolu s vylepšováním svých schopností odemykáte nepřístupné oblasti.
Vše výše popsané zakusíte ihned v první hodině hraní, což je příčinou toho, že jste nadšení každým detailem, každým odpálením míčku, každou animací a postupem do dalšího patra a lokace. Jenže jak postupujete tímto pohádkovým příběhem, který zahrnuje také nějaká božstva, magii a další podivnosti, začnete mít už jiné pocity, než jen obdivné.
Svět je sice rozlehlý a pořádně rozmanitý, ale při pozdějším průchodu už nemá co nového nabídnout. Což je nemilé, protože takových prázdných průchodů budete zažívat hodně. Při plnění úkolů se totiž budete vracet třeba i skoro přes celou mapu, kde maximálně sesbíráte pár kusů zapomenutého ovoce. Navíc, veškeré pinballové překážky, jež jste už jednou překonali, musíte překonat znovu. Sice už bez plnění úkolů, ale někdy vás to několik minut prostě nepustí, protože je potřeba se přesně někam trefit, což rozhodně nepotěší.
Otevřenost světa přináší i svá negativa a pokud nechcete přesně tyhle nudné pasáže, pak do nich musíte dát buď jakýkoliv projev života, anebo se podobné otevřenosti vyvarovat a udělal hru zkrátka tak, abyste se do již hotových lokací nemuseli vracet. Prostředí a pozadí je chytlavé, ale to je v tomhle případě málo.
Anebo tam umístit teleporty. Ty jsou řešením všeho.
Od druhé hodiny hraní už je vám jasné, že počáteční nadšení dusí až přílišná jednotvárnost. Pinballové části jsou pořád stejné - tedy sesbírej pár magických kamenů a otevři bránu. Nepomohou ani různé bonusy, kde je hlavní výhrou žádané ovoce. S tímhle se určitě dalo vyhrát lépe a pro každé prostředí se daly vytvořit osobité efekty a rozličné bonusové úkoly. A navíc, při svých opakovaných toulkách způsobují tahle místa zbytečné zdržování, jak je uvedeno v textu výše.
Kdyby aspoň tyto questy byly součástí hlavního příběhu, neřeknu, ovšem zde je to spíše uměle umístěno, asi pro lepší pocit z hraní. U někoho to lehce projde, u mě ne. To raději o něco těžší hraní na jednom místě, než tohle roztahování a kopírování pro úsporu vývojářova času.
Když se na to ale podívám z druhé stránky, po dohrání hlavního příběhu máte možnost tyto úkoly dokončit a uspokojit své nerdské srdce, které to dohrálo na 100%.
Zážitek trochu pozdvihuje soundtrack, jenž velmi kvalitně a hravě doplňuje vizuální část a nevadí vám jej mít jako hlavní zvukovou kulisu.
Sečteno a podtrženo - Yoku´s Island Express je počinem, který určitě doporučím vyzkoušet. Hra má totiž i přes veškeré chyby potenciál vlastní ságy, a já bych si pokračování určitě rád vyzkoušel. Tedy pokračování, které odstraní všechny ty zbytečné chyby. V důsledku se jedná o zajímavý crossover dvou herních mechanik a světů, jenž si zaslouží aspoň krátkodobou pozornost. Hlavně, když je to zadarmo.
Hru si až do 9. září můžete pořídit v EPIC STORE.
Hodnocení - 65 %
Klady:
- Vizuál a soundtrack
- Jednoduchý, ale svižný a pěkný příběh
- Rozmanitost a rozsáhlost světa
- Příběhový potenciál na vytvoření vlastní ságy
Zápory:
- Prázdný a nudný svět v dokončených lokacích
- Velmi brzy se stane hra až příliš repetitivní
- Po dvou hodinách zmizí nostalgický opar dětství
Autor recenze - Michal Černý