Českoslovenští umělci vytvořili v mezinárodním projektu vizualizaci života na jiných planetách
Dvojice československých grafiků, spolu s dalšími pěti kolegy z Polska a Rumunska, ztvárnila jejich vlastní představu podoby živých organismů na vzdálených planetách. Odhalují tak například možnou formu života na nedávno objevené planetě TRAPPIST-1e, která díky své struktuře patří mezi planety nejpodobnější Zemi. Vizualizace vznikly pomocí moderních technologií využívajících 3D grafiku a rozšířenou realitu.

Vesmír je i přes velké posuny výzkumů z posledních let stále velmi neprobádaný. Spoustu jeho částí si tak můžeme pouze představovat a domýšlet. To v podstatě odjakživa fascinovalo umělce, básníky a spisovatele z celého světa. Dodnes stimuluje i kreativitu grafických tvůrců, kteří si mohou vesmírně prostředí představovat velmi rozmanitě a vizualizovat pomocí 3D aplikací.
To ještě před pár lety nebylo možné, neboť se jedná o náročný proces vyžadující vysoký výkon počítače i grafické karty. Renderování tak zabíralo vyšší jednotky hodin. V dnešní době mají tvůrci výhodu v pokročilejších technologiích, které proces podstatně zrychlují. Díky nim tak mohli grafici Anna Pačesová a Erik Bartoš, kteří pro svou práci využili platformu NVIDIA Studio, vykreslit podobu života na dalekých planetách.
Luskoun z planety podobné Zemi
Jednou stranou je neustále natočena ke své hvězdě a druhou k vesmíru, což způsobuje, že na jedné polovině je pořád den a na druhé stále noc. A fouká zde silný vítr. Kvůli těmto podmínkám si jako ideálního zástupce tamního života vybrala stvoření podobné luskounovi.
„Má velké tlapy a drápy, aby se dokázal udržet, ale zároveň se může kutálet a nechat se pohánět silným větrem. Fluorescenční šupiny mu umožňují fungovat i na temné straně planety," uvádí Anna Pačesová a přidává i další detaily. „Sosákem může hledat potravu, která je skryta hluboko, aby ji vítr neodfoukl. Ze stejného důvodu svá mláďata tento tvor nosí v kapse jako klokan“.
Ekosystém z meteoritů
Mezinárodní projekt testující možnosti nových technologií
Vedle českého a slovenského umělce se společného mezinárodního projektu účastnily také dvě dvojice z Polska a zástupce Rumunska. První polská dvojice ve složení Kuba Matyka a Kamila Staszczyszyn vytvořila planetu s podvodním světem reprezentovanou tvorem u nás známým jako tzv. vodní dráček. Druhou polskou dvojicí byli Maciej Zemojcin a Waldemar Peter, kteří ztvárnili vznik života na planetě dříve obývané jinou civilizací. Rumunsko reprezentoval Robert Dragoiu s planetou potýkající se s extrémní zimou i létem. Všichni účastníci mezinárodního projektu, jehož lokálním partnerem byla Alza, pracovali s grafickými kartami NVIDIA GeForce RTX řady 40. Jejich práce a kreativita bývá často ovlivněna pomalým vykreslováním objektů v jednotlivých programech a delšími časy při jejich zpracování. S novou sestavou měli v podstatě neomezené možnosti.
„Celý proces tvorby byl mnohem plynulejší. Nic se nesekalo, ani při práci se složitějšími modely. S předchozí kartou jsem renderovala jednu scénu asi 30 minut. S novou GeForce RTX mi to zabralo maximálně 1-2 minuty,“ potvrzuje Anna Pačesová.
Zdroj informací a textu - Nvidia