Černý telefon - Lehce nadprůměrný thriller s prvky mistrovského díla

12.07.2022

Černý telefon je filmovým zpracováním krátké povídky, jež pochází z pera Joe Hilla, syna slavného mistra hororu Stephena Kinga. A protože filmové zpracování knižních předloh bývá většinou dost pofidérní, i zde se mnozí obávali výsledku. Přece jen, film má skoro dvě hodiny, což znamená, že si tvůrci - Scott Derrickson a C. R. Cargill - museli k předloze dopsat dost vlastního materiálu a nakonec tak stvořit mnohem větší a živější svět, než poskytuje sama povídka. Což se na jednu stranu povedlo skvěle, na té druhé to působí velmi zbytečně.

V první řadě je nutné si říct, že se nejedná o horor, ale místy slušný thriller. Bát se u filmu vyloženě nebudete, ale ono podivné mrazení v zátylku či okamžiky, kdy přestanete dýchat a uvědomíte si to až po chvíli, těch je ve filmu skryto dostatek. 

První hodiny po promítání jsem vůbec nevěděl, jak snímek hodnotit, protože se ve mně míchaly pocity právě z takových pasáží s těmi, které jen nudně a zdlouhavě protahovaly celkem napínavý děj. A ano, to jsou přesně ty okamžiky, které se stávají hlavně tehdy, když adaptujete příběh o několika málo stránkách do dlouhého filmu (popřípadě trilogie, mrkám na Hobita).

Ale správně jsem si nechal vše uležet, zjistil si další informace (což jsem měl udělat ještě před zhlédnutím), a tak si myslím mohu nabídnout stručné shrnutí mého dojmu z filmu, kterému by parádně slušela aspoň jedno pokračování. A to nejspíše bude, o tom ale později. 


Tradičně začnu nejprve pozitivními věcmi.

V první řadě to bude určitě soundtrack. Mark Korven odvedl vynikající práci a je to právě hudební podkres, který dělá z obyčejných scén nervy drásající záležitost. Skvělým příkladem je Ethan Hawke sedící polonahý v masce na židli. Samo o sobě nic neříkající, ale až to budete mít spojené s hudebním podkresem, příjemně vám rozhodně nebude.

Dále chci pochválit herecké výkony, a to zejména dvou mladých hlavních hrdinů - Mason Thames a Madeleine McGraw. Mason se možná někomu bude zdát kožený a bez emocí, každopádně spolu s linkou ohledně jejich otce a domyšlením toho, co se v jejich domácnosti poslední měsíce odehrávalo, jeho emoční kamennost vyznívá pro mě úplně jinak a naopak jsem rád, že se v mnoha situacích tváří jako Christian Bale nebo Keanu Reeves, tedy nijak. Co se týká Madeleine, ta je naprosto skvělá, nejvíce „hustou“ scénou pro mě byla ta s otcem a řemenem. A když už se bavíme o otci, Jeremy Davies je v roli též velmi slušně usazený. 
Nejvíc lidi ale určitě zajímá výkon Ethana Hawka. Ano, Ethan je vynikající. Spolupráce s Derricksonem mu svědčí (viz Sinister, který byl vědeckou obcí označen jako nejděsivější horor všech dob) a evidentně si v konečné vizi filmu rozumí. Jen je škoda, že v podstatě skoro celý film nevidíme jeho obličej, popřípadě jen jeho část. Každopádně řeč těla, intonace hlasu... to vše je na jedničku a o to výrazněji poté fungují scény bez textu, jen s ním v masce.

Taktéž chci určitě pochválit celkovou tísnivou atmosféru, která nastoupí téměř od počátku (kde je skvělý přechod mezi bezstarostným mládím a nastoupivším zlem) a nezbavíte se jí až téměř do konce. Jen to tedy není horor, ten se objeví šikovně pouze párkrát. 


Herecké výkony, hudba, atmosféra, ani ten scénář není většinou úplně hloupý... co tomu tedy chybí a proč to neoznačuji za úžasné dílo?

Jak už jsme si řekli na začátku, snímek vychází z krátké povídky, která má okolo 30 stránek. Tvůrci tak na jejím základě prakticky domysleli celý funkční (?) svět s mnoha novými postavami a zásahy do nadpřirozena. Zatímco v povídce se z černého telefonu ozve jen jedna postava, ve filmu jich je rovnou pět. Stejně tak v předloze není sestra s vizemi, otec alkoholik, šikana ve škole... jednoduše, film nejenže povídku adaptuje, ale v podstatě z ní tvoří svět se svými vlastními pravidly, které ne vždy až tak úplně fungují, ale budiž. 

A ono by to možná fungovalo naplno, pokud by ale nebyl výsledek tak evidentně natahovaný. Derrickson s Cargillem místy jakoby vůbec nevědí, jak svůj vlastní nápad uchopit, což se ve výsledku projevuje tak, že tu máme skoro stejně zpomalovaček jako ve filmech do Snydera, plus navíc většina nápadů (ne-li všechny) v závěru vyšumí do ztracena. 

Hawke by mohl být ultimátně skvělý, kdyby ovšem dostal mnohem více prostoru na úkor zpomalených záběrů toho, jak se někdo utápí v jakékoliv emoci. 

Co se týká lekaček, těch není nijak mnoho a tam, kde jsou, fungují parádně, co mi ale chybělo byl mnohem větší důraz ne na představivost, ale právě na zobrazení násilí. Abych to vysvětlil, Drapák, jak je označen hlavní zloduch, unáší teenagery a dělá s nimi evidentně dost nehezké věci. V průběhu filmu se ke každé oběti dostaneme, ale stejně se nedozvíme nic. Tedy, dozvíme se, co se stalo, ale reálně to není vidět, což ve výsledku působí asi jinak než by mělo. Já osobně si totiž k záporákovi nevybudoval žádný negativní vztah. Vím, že je schopný ledasčeho, ale protože jsem za celou dobu neviděl čeho, těžko mám pak strach o hlavního hrdinu, ke kterému se navíc chová o dost jinak. 

Když už se ale někdo pere, nebo někdo někoho něčím bije či omračuje, vypadá to skvěle realisticky. Gore tu tedy v lehké formě taky najdete, ale nic, s čím by se tu zrovna přehánělo. Tedy napříště to chce více vizuálních podnětů a myslím, že strach v očích diváků bude přítomnější.

V neposlední řadě zmíním ještě logiku a různé další věci, které nebyly úplně oukej. To platí zejména pro Drapáka, který nevidí a neslyší tolik podnětů, až je s podivem, že vůbec někoho chytil. To samé platí pro policii, která není schopná najít černou dodávku, jež se pohybuje v okruhu jednoho města. Pak je tu extrémně hloupá scéna s kobercem a kabelem, jejíž CGI vyvrcholení by se líbilo v Marvel Studios. Zkrátka, takových drobností je tu docela dost na to, aby to výsledný dojem z filmu srazilo o dost dolů. 


A jaké shrnutí na závěr?

Černý telefon ohromně trpí na nevyužitý potenciál. Nabízí mnoho otázek, na které nedostanete odpovědi a hovoří o mnoha hrůzostrašných věcech, které ale neuvidíte. V konečném důsledku tak nevíte, co od záporáka očekávat, takže z něho jde strach jen ve výjimečných okamžicích. Ty ale zase fungují skvěle. 

Celkově jsem se ale u snímku bavil, jen mě na konci mrzelo tolik nevyřešených věcí a to, že se nám je ani nikdo nepokusil nabídnout. Každopádně, na konec zmíním jednu zajímavost, která mě určitě těší. Joe Hill totiž prý přišel s nápadem na pokračování a Scott Derrickson se toho chystá opět ujmout. Že bych se tedy přeci jen dočkal uspokojivého rozhřešení některých linek? 

Hodnocení - 67 %


Autor recenze - Michal Černý

Nejnovější články

Přečtěte si jako první, co je nového

Osamu Tezukovi (1928-1989) se říká Bůh mangy - a to plným právem. Jeho význam pro japonskou kulturu je obrovský. Jako bychom spojili Walta Disneyho se Stanem Leem - a jejich pracovitost tak stokrát znásobili.

Popravdě, Addamsova rodina nikdy nepatřila k mám oblíbeným filmovým/seriálovým postavám, respektive, mísení humoru, hororu a fantasy v tomto světě mě zkrátka neoslovilo. Tím ale neříkám, že by nešlo leckdy o kvalitní zpracování, jako kupříkladu dva Sonnenfeldovy celovečerní filmy z počátku devadesátých let (ve kterých si zahrála i Christina Ricci,...

Když v roce 2007 přišel Michael Bay s opulentím akčním robotickým sci-fi, byla to doslova bomba, která vyšvihla tuhle starou dobrou značku do výšin fenomenálních kino blockbusterů. Dost tomu samozřejmě pomohla i ústřední dvojice Shia LaBeouf a Megan Fox, od věci určitě nebyla produkce zajištěná samotným Spielbergem. Od té doby ale v řekách uteklo...