Babylon, to je nejnovější počin Damiena Chazella, který je oceněn Oscarem a uznáván coby jeden z nejvýraznějších režisérů současnosti. Hity jako La La Land nebo Whiplash jsou právem nazývány jako klasiky moderního filmu a jde i o mé jasné protiargumenty, kdyby se se mnou snad někdo chtěl hádat o tom, jak dnešní Hollywood upadá a nenabízí nové kvalitní tvůrce.

Se svou pozicí si Damien vydobyl prostor na natočení opulentního portrétu hollywoodských dvacátých let ve chvíli, kdy filmy přestaly být němé a do hry se zapojila i zvuková stopa. S více než tříhodinovou stopáží a tématem, které dnešní mladé příliš netankuje, si i přes skvělé obsazení (v hlavních rolích Margot Robbie, Bratt Pitt, Diego Calva... ) zadělal na velký finanční propadák. Otázka, jestli je to snad režisérovým zaviněním a film nevydělal, protože snad není dost dobrý, je velmi mylná. Šlo o špatnou kampaň spojenou s tím, že agentury úplně nevěděly, jak film propagovat a na internetu se vyrojila šílená tiktoková videa, která absolutně neodpovídala tónu finálního produktu.

Stala se velmi smutná věc, kdy jeden z nejvýraznějších a měřítkem nejvelkolepějších filmů zůstal skoro bez povšimnutí a je to obrovská, obrovská škoda. Jde totiž o neopakovatelný filmový zážitek, po kterém mi jako první na mysl vyvstalo, že tak filmařsky poctivou podívanou jsme tu dlouho neměli. A to jak po technické stránce, tak i po té divácké.

Pokud budete natolik odvážní a Babylon v kině navštívíte, vězte, že vás čekají obrovské věci. Pompézní scény plné spoře oděného komparzu, kamera přesně vedená naproti skvělé hudby Justina Hurwitze, který po již zmíněných snímcích La La Land a Whiplash opět udělal soundtrack, který vstoupí do dějin coby legendární. Dále vás čeká herecký koncert a skvělé zapamatovatelné hlášky od doslova všech zúčastněných, a ještě do toho i v zásadě komorní love story o lidech, které touha jít za americkým snem dohnala až na samotné dno. Konec je pak jeden z nejlepších „love letterů“ filmovému průmyslu.

Damien Chazelle tímto vytvořil poctu filmařům jakožto celému druhu. Ukázal zvrácenost, jakou každý, kdo dělá film, musí mít, kdy jste schopni pro dobrý záběr a pro účast na filmovém place udělat naprosto cokoli. Stres kolem celého procesu, touha po něčem, co nás převyšuje, o pomíjivosti života a o špatných rozhodnutích o vrcholech a pádech, to vše tu je. Ten film je neskutečně živoucí, přelévá se, ukazuje scény, které třeba někam nevedou, ale přesto cítíte, jak jsou důležité pro celý obrázek. Při sledování jsem měl na jazyku jména jako Fellini, Godart, Antonioni... tvůrce, které bych opravdu nehledal ve filmu z dnešního Hollywoodu, a přesto jsem neskutečně šťasten, že jsme něco takového dostali a je mi více než jasné, že tohle tu chybělo.

Hodnocení

Na Babylon se nedá nijak připravit. Je nutné ho prožít. Jsou to tři hodiny, které působí jako jedna, kde zapamatovatelná scéna střídá další ještě zapamatovatelnější. Působím nekriticky, působím neobjektivně, ale řeknu vám, že jsem film viděl v kině dvakrát v jeden týden a už se moc těším na třetí projekci. Pokud jste smutní z toho, že dobré filmy už nevznikají, pokud vám chybí ten dětský pocit, kdy vás nějaký film kompletně pohltí a otevře vám nový svět a vy si ho budete nést ještě dalších několik dní s sebou, běžte na Babylon. 

90 %

Autor recenze - Wade Wright

Nejnovější články

Přečtěte si jako první, co je nového