All of Us Are Dead je další neoriginální zombie příběh

01.03.2022

Jihokorejská tvorba je poslední dobou stále více a více populárnější. Ať už to byl Parazit, který celou tuto vlnu tak nějak na západě odstartoval, nebo třeba Squid Game, které se minulý rok stalo jedním z nejpopulárnějších seriálů.

Photo © Netflix
Photo © Netflix

All of us Are Dead, v originále Jigeum Uri Hakgyoneun (kvůli své neznalosti korejštiny raději zůstanu u anglického názvu), je novou sérií z jihokorejské produkce a tentokrát se výsledek nezdařil tolik, jako u dříve zmíněných děl.

Je další klasický den na Hjosanské střední škole. Tedy až na to, že jedna studentka zmizela a profesor biologie Lee je nějak podivně cítit. Tak, jak by asi byly cítit hnijící mrtvoly.

Lee se totiž pokusil pomoct svému synovi, který na škole zažíval drsnou šikanu. Nejlepší způsob, který vymyslel, bylo vytvořit virus, jenž člověku zruší veškeré zábrany a aktivuje jeho pudy, aby měl šanci se bránit. Když se z jeho syna stane zombie, je po nějakém čase zkoumání nucen ho zabít a jediné, co po viru zůstane, jsou pokusné myši. Myši, které žijí ve školní laboratoři, kde byla zmizelá studentka viděna naposledy.

Tím se odstartuje zkáza nejen jedné školy, ale celého města a desítek tisíc lidí.

Photo © Netflix
Photo © Netflix

Po krátkém shrnutí příběhu by člověk předpokládal, že se jedná o další klasický zombie příběh. A ono tomu tak vážně je. Moc nového do žánru přidat nedokáže a ani se nesnaží být moc originální. Však už jen samotný virus funguje úplně stejně, jako v jakémkoliv jiném filmu nebo seriálu z tohoto žánru. A to i přes fakt, že ze začátku to vypadalo jako přesný opak, kdy se nakažený člověk byl schopný chovat se normálně a svou "zombie stránku" mohl pouze aktivovat, ať už dobrovolně, nebo ne.

Jelikož seriál obsahuje dvanáct hodinových epizod, což je opravdu hodně, tak zde byla spousta prostoru na to, aby si tvůrci nějak se žánrem hráli, nebo alespoň něco obměnili. Aby to neznělo tak, že zde opravdu není vůbec nic nového, tak je zde jedna výjimka. A tou je občasný výskyt nakažených lidí, kteří se nepromění kompletně, ale zůstanou jako normálně myslící lidé s regeneračními schopnostmi, extrémní silou a velkou chutí na lidské maso.

Tedy, normálně myslící lidé je trochu zavádějící. Z jednoho z takových nakažených se stane více méně hlavní záporák. Ten se jednoduše chová jako chodící zlo. Problém je ale v tom, že absolutně nijak opodstatněné zlo. Jelikož z jiných příkladů víme, že tyto "poloviční zombie" se po psychické stránce moc nezměnily, tak zde není předpoklad pro to, aby se někdo začal chovat jako naprostý psychopat. Jednoduše tady chybí nějaký background pro chování některých důležitých postav a nakonec to pouze vypadá jako nějaký prvek pro posunutí děje a ne jako uvěřitelná postava.

Photo © Netflix
Photo © Netflix

Když už jsme u postav, tak jsem měl velký strach, že se celá sérii bude soustředit pouze na hlavní skupinku studentů ze střední školy. Té je sice pořád věnována většina pozornosti a rozhodně k nim přirostete nejvíce, ale na dvanáct hodin s blouděním po škole prostě nevystačíte.

Následně můžeme sledovat pohledy rodičů studentů, politiků, policistů, hasičů, detektivů, vojáků a nebo jiných skup studentů, kteří ve škole ještě dokázali přežít. Prostě všechny typy lidí, kteří měli tu smůlu být tak blízko tomuto smrtelnému incidentu.

Vztahy mezi jednotlivými postavami jsou sice vystavěny docela dobře, ale jinak mám k chování postav velké výhrady. Tedy ne přímo k chování postav, ale k tomu, jak se k nim samotný seriál po celou dobu chová.

Přibližně celou první polovinu umírají postavy jako na běžícím páse a většinou v moment, kdy prostě umřít nemá. Řekněme, že postava má nějaký cíl, ať už vnitřní nebo ne, ale chvíli předtím, než je schopna ho naplnit, prostě zemře. A pokud už toho cíle dosáhne, umře hned poté. Prostě úmrtí velké části postav jsou zde tak nějak nahodile, jako by si scénárista řekl: "Tak, teď prostě umřou, protože ve skutečnosti by taky mohly umřít kdykoliv". To možná ano, ale tohle je film, ne realita, takže tady platí trochu jiná pravidla.

Photo © Netflix
Photo © Netflix

Když už jsem u umírání, tak jediné momenty, kdy vám může být jasné, že postava přežije, je konec snad každé epizody. Naprostá většina dílů totiž končí těmi nejvíce levnými cliffhangery. Takovými, kdy vám na konci jedné epizody ukáží, jak je postava zastřelena a na začátku druhé vidíte, jak tu stejnou postavu kulka lehce škrábla. Po chvíli jsem se tedy dostal do fáze, kdy mi každý z těchto "dramatických" konců začal připadat jakkoliv jinak, jen ne dramaticky.

Většinu textu jsem tu vlastně seriál jen a pouze kritizoval. Nechci ale, aby to působilo, že je celkově úplně špatný, jelikož tak tomu opravdu není. Celých dvanáct hodin, což mi ze začátku přišlo jako naprosto přepálená stopáž, uteklo docela rychle a nikdy jsem se nedostal do fáze, že bych se musel do dalšího dílu nutit, jelikož to prostě bylo zábavné.

To ale nestačí na to, abych mohl All of Us Are Dead nazvat nějak nadprůměrnou sérií, každopádně ji nepotřebuji zařadit ani mezi ty špatné. Celkově se totiž jednalo o docela příjemný zážitek, který byl ale tažen dolů svou naprostou průměrností.


Hodnocení - 58 %


Autor článku - Biasim